7°C
Zhruba dvě desítky akademiků a studentů po půl jedné odpoledne při krátkém pietním aktu u budovy Národního muzea na památku Zajíce položily svíčky a květiny k pamětní desce věnované oběma studentům. Student železniční průmyslovky v Šumperku se upálil ve svých 18 letech v den 21. výročí komunistického puče, jenž proběhl v roce 1948.
„Připomínáme si ho jako člověka, který byl pochodní číslo dvě, který navazoval na Jana Palacha, který byl naším studentem, a já si myslím, že ta oběť je třeba připomínat,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Byl to pokus vyburcovat společnost. Bohužel víme, že se tak nestalo a že to trvalo ještě dalších 20 let,“ dodal.
Zajícův čin si lidé na Václavském náměstí začali připomínat již v neděli. Před domem číslo 39, kde Zajíc svůj protest provedl, vystavili organizátoři piety pamětní desku s fotografiemi. V pondělí po půl třetí odpoledne se k ní dostavili zástupci hlavního města i sourozenci zesnulého Jana Zajíce. „Byli bychom radši, kdyby bratr žil a nemusela se sem žádná destička dávat,“ řekli jeho bratr a sestra redaktorovi Blesk.cz.
Pamětní deska
Byli to právě oni, kdo přišel s nápadem umístit na místo jeho sebeupálení pamětní desku. „Je ostuda, že Praha nebyla dosud schopná toto místo důstojně označit a upozornit tak na to, že vedle Jana Palacha byl i Jan Zajíc, který obětoval svůj život proti komunismu, aby probudil československý národ z letargie,“ řekl na shromáždění zastupitel magistrátu Jiří Pospíšil (TOP 09). „Já jsem velmi rád přijal iniciativu rodiny Jana Zajíce a pana Jiřího Pospíšila, abychom společně zajistili instalaci pamětní desky v upomínku hrdinského činu Jana Zajíce,“ řekl místostarosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN/My, co tady žijeme). „Budeme věřit, že do roka se zde sejdeme a bude tu ta deska slavnostně odhalena,“ dodal. Na podobu pamětní desky by měla být vypsaná veřejná soutěž a do výběru realizovaného návrhu se zapojí i pozůstalí sourozenci. Deska by měla být hotová přibližně za rok a kolik bude stát, není zatím jasné.
Po rudých trenýrkách oheň na Letné! „Stalinovy“ bronzové mísy hořely, zapálili je umělci ze Ztohoven
Zajíc silně prožíval pražské jaro v roce 1968. Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací, se rozhodl Palacha následovat. V průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas se polil benzinovým čističem. Navíc požil jed, aby nezemřel bolestivou smrtí jako Palach, který podlehl těžkým popáleninám. Rozběhl se směrem k Václavskému náměstí, ale po několika krocích upadl a zemřel.
Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.
