Jedno přísloví říká, že dokud pařez nevyhnije, není strom zapomenut. Každý den kolem nich spěcháme za prací, dětmi, zábavou a oni stojí často bez povšimnutí. Přitom některé dřeviny zažily i středověk.
Rozdíl mezi památnými a významnými stromy je nepatrný: „O přijetí památných stromů každoročně rozhodují zástupci městských částí, odborníci a veřejnost. Oproti tomu významné stromy nepotřebují žádné schválení,“ říká Aleš Rudl, zakladatel webu Pražské stromy.
Při výběru památného stromu nerozhoduje pouze stáří: „Jde často o poselství, které strom nese. Svoji roli také hraje jeho přírodní a historický význam,“ vysvětluje Rudl. Zmínky o důležitých stromech se objevují už od středověku a neodmyslitelně patří ke krajině i městu. Aleš Rudl proto přišel s nápadem, jak oživit dlouhou českou tradici.
Nehybní pamětníci
V roce 2013 založil databázi Pražské stromy, do níž poctivě sbírá údaje o důležitých a významných dřevinách: „Web vznikl na základě mého studia na České zemědělské univerzitě, kdy jsem začal pátrat po historii památných stromů v Praze. Hledal jsem historické souvislosti a dobové fotografie,“ popisuje počátek svého koníčku Rudl.
Vydal několik publikací o stromech v Praze a pořádá i naučné vycházky. A jaké jsou ty nejzajímavější stromy? Mezi ty nejstarší v okolí Prahy patří určitě dub Karel. Podle pověstí ho roku 1359 zasadil samotný císař Karel IV. Měl by mít tedy 659 let. Avšak podle stáří kmene mu je asi „jen“ 550 roků. Stráží vstup do obory u zámku v Kolodějích.
Poslední hrušeň
Smutný příběh se zase váže k hrušni na Vítězném náměstí: „Je to poslední strom zachovaný z bývalé ovocné aleje směřující z Vítězného náměstí ke kostelu sv. Matěje. Alej padla zřejmě počátkem 60. let minulého století při další výstavbě areálu vysokých škol. Hrušeň je krajinnou dominantou,“ uvádí web Pražské stromy. A jaký je váš oblíbený strom?