Hlavní město České republiky by mělo co nejdříve začít systémově řešit ochranu svých obyvatel před vysokými letními teplotami. Například podle organizace Arnika Praha zaspala a proti některým evropským metropolím, mezi kterými se uvádí Kodaň nebo Madrid, reaguje naše město na klimatické změny pozdě.

„Praha zatím velmi nehospodárně nakládá s dešťovou vodou. Přicházíme tak o vláhu, která by ve městě mohla zůstat,“ uvedla ekoložka Zuzana Drhová, podle které v současnosti hlavní město nemá zmapovanou „cestu vody“ pod povrchem země. Zbytečně tak končí v kanalizaci, v případě přívalových dešťů pak naopak odpadní potrubí vodu nepobírá a do Vltavy se posléze dostávají nečistoty.

„Počet tropických dnů a nocí se podle prognóz bude navyšovat, přesně to teď zažíváme. Zároveň bude víc sucha,“ popsala odbornice, podle které by jedním z dílčích cílů mělo být odpojení jedné desetiny stávajících zpevněných povrchů od dešťové kanalizace.

Drn jako „pionýr“

Dalším z kroků, které by měly pomáhat při ochlazování Prahy, je vznik zelených ploch v hustě zastavěném centru. Jakýmsi „pionýrem“ neboli průkopníkem je v tomto ohledu nová budova Drn na rohu Mikulandské ulice a Národní třídy, která má fasádu posetou zelení. Jinak však podle informací náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ) mívají v současnosti investoři problémy s názory památkářů na podobné praktiky, což by se mělo do budoucna změnit zanesením do Pražských stavebních předpisů (PSP).

Video
délka: 03:26
1080p 720p 360p

Ekoložka Zuzana Drhová (SZ) o klimatických změnách a krocích, které by měla Praha kvůli situaci učinit. Daniel Vitouš

Potrubí blokuje stromy

Mnoho Pražanů nemá během pracovního shonu příležitost odejít z městské zástavby do parků. Kvůli tomu by logicky mělo dojít k rozšíření zeleně přímo v ulicích metropole; přirozené útočiště pod stromy by vytvořilo snesitelnější podmínky při pohybu ve veřejném prostoru.

V této souvislosti však vedení města naráží na komplikace s inženýrskými sítěmi. V minulosti totiž nikdo nepočítal s tím, že bude zapotřebí stromy do ulic sázet v mnohem hojnějším počtu, a tak se sem nyní zkrátka nevejdou. V okamžiku, kdy se rekonstruují kompletně celé ulice i s podzemním potrubím, se město snaží vše upravovat tak, aby tu zeleň mohla být. Jde však o velice nákladnou praxi, která v celopražském měřítku není v nejbližší době plošně realizovatelná.

Hlasujte v anketě

Alarmující situaci se v současnosti věnuje mnoho různých organizací. Během letních prázdnin zjišťuje například organizace Arnika v rámci internetové ankety, která konkrétní místa jsou u lidí jako útočiště před horkem nejoblíbenější. Jde o snahu zjistit, co podle samotných obyvatel metropole nejlépe funguje – a co by se tedy mohlo na území hlavního města rozšiřovat v hojnějším počtu. Hlasovat můžete zde do konce letošního září.

Fotogalerie
17 fotografií