Už v srpnu 2014 obletěly Česko senzační zprávy. Pouhých 150 metrů od hlavní baziliky na Vyšehradě byly nalezeny pozůstatky kostela. Přitom v písemných zprávách nebyla o stavbě ani zmínka. Církevní stavba patří mezi jedny z největších na našem území, podle archeologů pochází z let 950 až 1050.

Nově odkryté části základů severní části chrámové lodi a severní oltářní niky nyní umožňují rekonstrukci celého půdorysu stavby. „Z kostela se zachovaly pouze základy. Díky nim však víme, že byl až 25 metrů dlouhý a stejně tak široký a že jeho vnitřní plocha činila zhruba 290 čtverečních metrů,“ uvedl Ladislav Varadzin, vedoucí výzkumu z pražského Archeologického ústavu Akademie věd.

Kdo stavbu financoval?

Půdorys byl podle něj tak rozlehlý, že se na jeho místo později vešla bazilika sv. Vavřince, společně se sousední rezidencí děkanů Vyšehradské kapituly. Po skončení terénní části bude následovat několikaleté odborné zpracování nálezů a poznatků v laboratořích a na dalších odborných pracovištích.

Archeologové potvrdili, že kostel pod bazilikou je nejstarším v Čechách.
Archeologové potvrdili, že kostel pod bazilikou je nejstarším v Čechách.
Autor: ČTK

Již nyní je ale podle Varadzina zřejmé, že stavebníkem kostela byl některý z českých panovníků, jehož záměrem patrně bylo vybudovat na Vyšehradě významné církevní a snad i politické centrum. Kdo z českých panovníků plánoval tento kostel postavit, se přesně neví: „K této stavbě se nezachovaly vůbec žádné písemné zprávy. V úvahu samozřejmě připadají jen knížata vládnoucí v době, do které kostel klademe. Osobně se domnívám, že to byl některý z mocných a zároveň ambiciózních Přemyslovců, konkrétně Boleslav I., Boleslav II., nebo Břetislav I.,“ dodal Varadzin.

Fotogalerie
6 fotografií