Každého pravděpodobně napadne, že nejpříjemněji je u vodních ploch. Proto mnoho Pražanů vyhledává trávení kratochvil na veřejných koupalištích, v domácích bazéncích nebo v přírodních koupalištích. Skutečnost je taková, že teplota vzduchu není zcela jiná než ve městě. Konkrétně u přírodního koupaliště Džbán jsme naměřili na přímém slunci takřka 38 °C, u Vltavy u Stromovky potom 36,3 °C.

Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti – fontány, pítka,“ vysvětluje Jiří Kaňa, mluvčí spolku Arnika. Subjektivně lze říci, že u vody je opravdu příjemněji, za což může buď v případě větru svěží vánek nesený přes vodní plochu, který je ochlazován teplotou vody, nebo v případě fontán cirkulace vody v ovzduší.

Betonová výheň v centru

Podle spolku Arnika by takováto opatření nejvíce prospěla především historickému centru města, kde je hutný vzduch a všudypřítomný beton do sebe „nasává“ sluneční žár, kvůli kterému se zdá být subjektivně větší teplo. „Podle geografických dat Prahy je vidět, že zastavěné centrum Prahy například kolem Masarykova nádraží trpí mnohem vyššími teplotami než okrajové části. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a hustá doprava,“ uvedl Kaňa.

Podstavec sochy sv. Václava je žárem slunce rozpálený na 59° C. Obdobnou teplotu má i chodník na přímém slunci. Různé rostliny a křoviny uprostřed náměstí jsou rozehřáté na 45 °C.
Podstavec sochy sv. Václava je žárem slunce rozpálený na 59° C. Obdobnou teplotu má i chodník na přímém slunci. Různé rostliny a křoviny uprostřed náměstí jsou rozehřáté na 45 °C.
Autor: Alexandr Malachovský

Na Václavském náměstí jsme krátce po poledni naměřili teploty sahající od 35 °C ve stínu až ke 37 °C. Chodník s podstavcem sochy sv. Václava byl přitom rozpálený na hodnoty okolo 60 stupňů. Opodál rostoucí křoví, na které rovněž po celý den praží slunce, bylo přitom rozehřáté „jen“ na 45 °C. Prakticky totožné statistiky jsme zaznamenali na sídlišti Řepy. Sluší se dodat, že kapota automobilu vystavená na pár minut přímému slunci šplhá nad 70 stupňů.

Co s tím?

Dlouhodobým požadavkem spolku Arnika je zavedení více zeleně v hlavním městě, a to nejen z ekologických důvodů, ale jak se ukazuje, tak i z těch klimatických. Tento požadavek však v poslední době kolidoval s předkládaným Metropolitním plánem, který vzešel z dílny Institutu plánování a rozvoje (IPR). Ten v prvním návrhu předpokládal zrušení nezastavitelných ploch, které mohou představovat právě například lokální parky, vůči čemuž se mnozí vymezovali.

Navrhujeme přes 200 nových parků v místech, kde se dnes nacházejí brownfieldy nebo tzv. městské džungle čili neupravené a těžko prostupné plochy,“ vysvětlil pro Blesk.cz mluvčí IPR Marek Vácha. Při našich měřeních jsme přitom zjistili, že právě na tzv. brownfiledech je teplota povrchu mnohem vyšší, než třeba na opodál ležícím asfaltovém chodníku.

Poblíž Divoké Šárky měla rozpálená hlína se spálenou trávou teplotu přes 62 °C, zatímco o pár metrů dále asfaltový chodník vykazoval rozdíl o 10 stupňů méně. „Vzniknout by měl kupříkladu nepřetržitý, prostupný pás parků a lesoparků, táhnoucí se od Vítkova přes Třešňovku, Kyjské rybníky až po Vidrholec a Xaverovský háj na samém okraji Prahy,“ doplnil Vácha.

Více zeleně do ulic

Mluvčí IPR zároveň potvrdil i nezbytnou přítomnost více zeleně v ulicích zastavěných částí Prahy. „Vznik nových stromořadí a vodních prvků také prosazujeme při rekonstrukci nejrůznějších ulic: od Táborské přes Klapkovu po Dvořákovo nábřeží a mnoho dalších,“ uvedl.

V pravé poledne to v Nebušicích pálilo ostošest. Mimo centrum jsme přesto naměřili 34,5 °C, což je méně než v centru Prahy.
V pravé poledne to v Nebušicích pálilo ostošest. Mimo centrum jsme přesto naměřili 34,5 °C, což je méně než v centru Prahy.
Autor: Alexandr Malachovský

Nejnepříjemněji se podle statistik, které má spolek Arnika k dispozici, cítí lidé v zástavbě s výškovými budovami čili například na panelákových sídlištích. „Vzhledem ke specifickému charakteru zástavby Jižního Města považujeme maximální ochranu místní zeleně za nezbytnou, stejně jako kontinuální navyšování jejího množství,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí Prahy 11 Anna Kočicová. Pod tuto městskou část spadá Jižní Město, které je považované za největší sídliště v republice.

Obdobně se vyjádřil i Tomáš Portlík (ODS), místostarosta Prahy 9, pod kterou spadá tzv. Severní Město čili několik panelákových sídlišť na severu metropole. „Praha 9 vznesla k návrhu Metropolitního plánu řadu zásadních připomínek, z nichž se některé týkaly také redukce zeleně ve městě,“ uvedl. „Tím, že v návrhu Metropolitního plánu jsou nepochopitelně zrušeny ‚nezastavitelné plochy‘, zůstávají tím ze dne na den na území hl. m. Prahy všechny menší lokálně důležité parky, parčíky a zelené relaxační zóny bez jakékoliv právní ochrany. Proti tomu se Praha 9 rozhodně postavila.“
Fotogalerie
34 fotografií