Budovu policisté převzali v úterý pozdě večer poté, co hasiči ukončili záchranné práce. I když měli podezření, že pod sutinami ještě mohou být další zavalení lidé, nikoho dalšího už nenašli. Podle policejního mluvčího Tomáš Hulana zatím není jisté, zda se kriminalisté na místo vrátí i ve čtvrtek. Příčinu neštěstí zatím neznají. „Na závěry je zatím příliš brzo. Bude to především o znalcích,“ podotkl mluvčí.

Všichni tři dělníci skončili v nemocnici, přičemž stav jednoho z nich byl velmi vážný. Záchranná služba ho v umělém spánku převezla do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). „Stav těžce zraněného pacienta nadále vyžaduje intenzivní péči,“ sdělila mluvčí ÚVN Jitka Zinke.

„Na stavbě bylo v době nehody 45 lidí, na sto procent už tam nikdo není zasypaný. Kdo nese za neštěstí zodpovědnost, ukáže vyšetřování. My se jeho výsledkům podřídíme,“ řekl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Policie podle něj předá firmě stavbu do konce týdne, Metrostav pak s projektantem stanoví postup odklízení. Firma uvedla, že nebyly porušeny žádné předpisy týkající se bezpečnosti práce.

Budova, která není památkově chráněná, byla postavena na konci 19. století. Sídlila v ní základní škola. Po přestavbě se má objekt změnit na technologické a dílenské zázemí pro studenty UMPRUM. „S rekonstrukcí jsme začali letos 19. března, předpokládané dokončení mělo být 19. dubna 2019. To, zda bude možné termín dodržet, nedokážeme v tuto chvíli předjímat,“ dodal Kostiha.

Proč k tomu došlo?

Jedním z důvodů úterního zhroucení dvou pater domu v Mikulandské ulici mohla být podle vedení Prahy 1 snaha památkářů části zchátralé bývalé školy zachovat. Národní památkový ústav v úterý podobný názor, který vyslovila primátorka Adriana Krnáčová (ANO), označil za absurdní.

S výrokem ale památkáři zásadně nesouhlasí. „Kdyby byla paní primátorka znalá procesních postupů v oblasti památkové péče a stavebního řízení, nemohla by nic takového nikdy vyslovit,“ sděluje rozhořčeně Goryczková. „Národní památkový ústav postupoval ve věci záměru »Dostavby, vestavby a přestavby objektu č. p. 134/II. v Mikulandské ulici č. 5, Praha – Nové Město na inovační technologické a vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové« vždy zcela standardně a v souladu se zákonem o památkové péči,“ uvádí své vyjádření na webu NPÚ.

»Je to absurdní«

Národní památkový ústav rovněž považuje za zcela absurdní výrok, ve kterém je do přímé souvislosti s tragédií dávána (neúspěšná) snaha NPÚ o prohlášení objektu v Mikulandské ulici za kulturní památku. Není nám jasné, jak by mohlo aktuální zřícení části stavby v červenci 2018 jakkoliv souviset s úsilím o větší památkovou ochranu dotčené budovy v průběhu let 2015–2016. Navíc již ze samé podstaty věci nemůže odborná organizace památkové péče nést jakýkoliv podíl odpovědnosti za bezchybnost projektu a bezchybnou realizaci stavby,“ hájí se Národní památkový ústav.

Jelikož není stavba památkově chráněna, vztahovaly se kompetence ústavu jen na vnější vzhled budovy v rámci městského jádra, které je na seznamu UNESCO. „NPÚ mohlo mluvit pouze v limitu vnější podoby stavby a objemů,“ vysvětluje ředitelka památkářů. „Na základě fotografické dokumentace zřícené klenby z médií lze podle zkušeností odborníků z NPÚ usuzovat spíše na zanedbání bezpečnostních opatření při realizaci stavby,“ na nikoho konkrétního ale raději prstem neukazuje. 

Je na vině blízká doprava?

Veřejnost se dohaduje, zda za narušení budovy z 19. století nemůže blízká doprava.  „Domy byly stavěny v době, kdy neexistovaly vibrace z těžkých nákladních automobilů, tramvají, metra. Dalším významným vlivem je kvalita rekonstrukcí prováděných v minulosti, jako nástavby dalších pater, bourání nových otvorů a podobně,“ sdělil statik Jiří Surovec k dohadům, že na vině bude více faktorů.

Policejní mluvčí Rybanský k neštěstí v Mikulandské:

Video
délka: 00:58
360p

Tiskový mluvčí policie Jan Rybanský (18. července) ke stávající situaci v ulici Mikulandská Eva Fornálová

Pád stropu jen z důvodu dopravně vytížené ulice na Národní třídě, kde projíždí denně stovky aut a tramvají, jsou dle dalších statiků nesmyslné. „Doprava nemívá zásadní význam a již vůbec ne ve větší vzdálenosti od frekventovaného místa,“ vyjádřil se k situaci statik Jiří Šárka. „Nedomnívám se, že by tramvajová doprava mohla způsobit tuto havárii,“ shoduje se s dalšími statiky Pavel Košatka z katedry betonových a zděných konstrukcí ČVUT v Praze

Mýlka statika?

Další úvahy v pochybení směřují ke stavebnímu inženýrovi. Jak to vidí statici, kteří na projektu nespolupracovali? „Pokud se nedělají neodborné zásahy, tak statik pozná, že se něco děje jen z poruch… tedy trhlin ve zdivu, zejména pokud nově vznikají či se rozevírají. Pokud při návštěvě ještě nic nebylo, tak to nepozná,“ doplňuje Šárka, že je možné, že by nemusel být špatný stav stropu předem odhalen hlavním statikem projektu. 

Jisté možné nezjištění závady ze strany statika potvrzuje i Surovec. „Statik nemusí poznat vše, často je zapotřebí provedení dodatečných průzkumů, které stav nosných konstrukcí posoudí podrobně. Při rekonstrukcích spousta konstrukcí zůstává skryta a během provádění stavby je pak nutná úzká spolupráce stavbyvedoucího, technického dozoru investora a projektanta, během které se operativně reaguje na nepředvídané situace a nálezy,“ dodává Surovec.

Fotogalerie
27 fotografií