7°C
Teprve rok po únorovém převratu v roce 1948 se v komunistickém lágru jedné z vězeňkyň narodili dva chlapci – dvojčata. Miroslav a Jaroslav Hirsovi se nacházeli ve špinavé místnosti s nulovou nadějí na základní hygienické potřeby. Jejich matka byla vyčerpaná, upadala do mdlob, v prvních chvílích po porodu pomohla její spoluvězeňkyně.
O zdravotní prohlídce si však matka dvojčátek mohla nechat zdát. Přes děsivé porodní podmínky, které vězeňský prostor poskytoval, se však podařilo situaci zvládnout a chlapci nabírali sílu.
„Bylo jim čtrnáct dní a najednou se u Járy objevila zarudlost na hlavě i na tělíčku, za pár hodin pak i u Míry. Hochy zachvátila horkost. Máma se strachovala, prosila dozorce, ať přijde lékař a na děti se podívá. Odpovědí jí bylo pokrčení ramen a „musíte se lépe starat“. Chlapci hořeli, celá tělíčka zčervenala, horečka byla vysoká. Matka byla zoufalá. Marně prosila o pomoc,“ uvedl hrozivé okolnosti tohoto smutného příběhu Petr Marek.
Chlapci neměli šanci přežít. V lágru přišli na svět 9. února 1949, Jaroslav zemřel 26. února téhož roku, Miroslav o den později. Také jejich náhrobek se dodnes na Ďáblickém hřbitově nachází.
Boženka žila pouhý den
Stejně drásající je příběh maličké Boženky Bryxiové, která dostala od osudu pouhý jeden den života. Bylo těsně před Vánocemi roku 1958, když tato holčička přišla na svět ve věznici na Pankráci.
Ani v tomto případě neměla matka možnost využít jakékoliv lékařské péče. „Přitom nedaleko věznice byla už v té době na slušné úrovni vybavená podolská porodnice s kvalifikovaným lékařským a zdravotnickým personálem. Tato péče byla dětem narozeným na Pankráci odepřena,“ uvedl další souvislosti Petr Marek.
Maličká Boženka se snažila zvládnout první hodiny po porodu, ale marně. Narodila se 14. prosince roku 1958, dalšího dne její srdce dotlouklo. Jediné, co za těch pár hodin stačila zažít, bylo vězení.
„Děti, které se rodily matkám vězněným komunisty, byly ponechány bez odborné i lidské pomoci. Někdy je matkám oslabeným porodem vzali, nechali je v prázdné místnosti na lavici, kde plakaly, dokud úplně neztichly,“ popsal jiné zrůdné praktiky tehdejších lágrů v Praze předseda platformy Bez komunistů.cz.
Podle Petra Marka není z dnešního pohledu možné zjistit přesné okolnosti jednotlivých úmrtí dětí v komunistických věznicích. Detaily už se nikdo nedozví, jelikož komunistický režim tyto praktiky držel pod pokličkou. „Jsou to však všechno zločiny, jde o neposkytnutí péče a týrání,“ uvedl Petr Marek, kterého trápí, že se dodnes podrobně pohřebiště na Ďáblickém hřbitově neprozkoumalo.
Předseda platformy připouští, že na místě nemusejí ležet „pouze“ političtí vězni a jejich děti, mohou se zde nacházet také ostatní vězni, kteří v kriminále zemřeli, či například bezdomovci. Dokud se ale na hřbitov nikdo odborně nepodívá, nebude možné nic s určitostí sdělit.
Platforma Bez komunistů.cz je iniciativou, která se dlouhodobě zasazuje o narovnání situace kolem nikdy nepotrestaných zločinů totalitní vlády v naší zemi. Usiluje zároveň o postavení komunistické ideologie v naší zemi mimo zákon.
Ano? Takze teraz ked si na teba vymyslim nejake obvinenie tak ta o mesiac odsudia a zastrelia? 
