Jak vypadá taková večeře, která končí celodenní půst? Po společné modlitbě, před kterou se pojídají datle a zapíjí se vodou či mlékem, se přistupuje k samotné večeři. K té se zpravidla servíruje bohatý a výživný pokrm sestávající z polévky a hlavního jídla. Jak takový společenský večer probíhá?

Muži a ženy odděleně

Předně se při vstupu do muslimské modlitebny musí člověk zout. Posléze se připojí ke skupince dalších muslimů, kteří v řadě bok po boku klečí u prostřeného ubrusu, na který se posléze klade jídlo. Nálada je nadmíru společenská a přátelská. Má ale jedno „ale”.

Na mnoha místech světa platí nakázání, při kterém ženy musí pojídat své pokrmy zvláště, odděleny od mužů. I v pražské muslimské modlitebně tomu není výjimkou. V jednopatrové stavbě jedí muži i ženy zvlášť – odděleně. Rodiny však prý večeří pospolu. Zpravidla se po celodenním půstu podává polévka, salát a nějaký masitý pokrm.

Nejhorší to bývá poprvé

Ramadánem čili obdobím celodenního půstu si musí projít každý pravověrný muslim. Výjimek je minimum. Půst mohou přerušit nanejvýše nemocní, lidé na cestách,  ženy, které jsou těhotné, nebo ty, které menstruují. Nepostí se také děti a velmi staří či slabí lidé. „Je to o síle vůle i o tom, dodržet sílu zvyku,“ vysvětluje Michal (32), který k islámu v průběhu svého života konvertoval.

Když s tím člověk začíná, je to náročnější. Bolí vás hlava, býváte malátní a tak,“ vysvětluje. „Nakonec si ale člověk zvykne. Po 16 letech mohu říct, že mi ramadán vůbec nevadí, naopak! Tělo se mi čistí během půstu, sám jsem při něm bystřejší, pozornější,“ upřesňuje dále. „Podle mne se člověk učí ovládat své tělo, protože člověka nemají ovládat tužby, má tomu být naopak.“
V hlavním chodu bývá navečer zpravidla maso. V tomto případě se jedná o orientální pochutinu vařené rýže, hovězího masa a hráškových lusků.
V hlavním chodu bývá navečer zpravidla maso. V tomto případě se jedná o orientální pochutinu vařené rýže, hovězího masa a hráškových lusků.
Autor: David Zima

Michal vyrůstal v Čechách v katolickém prostředí. Přesto nakonec v létech dospívání seznal, že jej to k islámu táhne více. Proč? „Člověk ve víře hledá otázky, na které nezná odpověď,“ vysvětlil k tomu, proč se stal muslimem. Sám ostatní náboženství nezavrhuje, ačkoliv si vybral právě islám. „Mám mnoho přátel mezi křesťany i židy, a o víře se spolu nebavíme.“ Když je však na veřejnosti se svou ženou, setkává se nezřídka s nepříjemnými reakcemi, které jej doteď mrzí. Tím spíše, že pro muslimy nehraje rasa či národnost žádnou roli.

Co je to ramadán?

Devátý měsíc lunárního islámského kalendáře představuje pro muslimy ramadán čili povinnost celodenního půstu od rána do večera. Nesmí se při něm pozřít ani sousto vody či jídla, dokud nezapadne slunce. Jedná se o jednu z podstat náboženství, která vychází z tzv. pěti pilířů islámu. Muslimové si půstem připomínají první boží zjevení, které jejich prorok Mohamed obdržel.

V Praze se lze se zvyky a kulturou muslimů seznámit velice prostě – a to právě v mezičasu ramadánu. Muslimská obec v Praze totiž pro zájemce umožňuje jednotlivé navštívenky večeří v čase ramadánu, které trvají až do 14. 6. Zájemci se však musí nejprve zaregistrovat na e-mailu ramadanovska.vecere@seznam.cz.

Více o ramadánu se můžete dočíst ZDE

Fotogalerie
15 fotografií

Více o druhém největším světovém náboženství čtěte ZDE