9°C
Slavnostního setkání se zúčastnili velvyslanec Ruské federace v Rusku Alexandr Zmejevskij, pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Odpoledne svaz uctí památku padlých u budovy Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici a později také u mostu Barikádníků v Praze 8.
Dohady o tom, co se v roce 1945 dělo
Pietní akce měla klidný ráz do okamžiku, kdy se řečníci ve svých projevech neshodli na roli Rudé armády v květnových událostech. Senátorka Renata Chmelová (KDU-ČSL) zdůraznila, že povstání bylo akcí českého odboje, kterého se podle tehdejšího předsedy České národní rady zúčastnily všechny vrstvy obyvatel bez rozdílu.
Připomněla, že v květnu zemřely v pražských ulicích téměř tři tisíce Čechoslováků, jejichž role na osvobození Prahy byla později zpochybňovaná. „Předáci České národní rady byli téměř ihned odstrčeni, málem skončili ve vězení,” uvedla.
Na oběti z řad rudoarmějců se podle ní sice nesmí zapomínat, máme být přitom ale obezřetní. „Nezapomínejme, že s Rudou armádou vstupuje do naší vlasti politika sovětského impéria, která v roce 1968 přeroste v otevřenou okupaci,” uvedla senátorka. Povstání navíc výrazně napomohly jednotky tzv. vlasovců, kteří ve službách Německa bojovali proti stalinistickému Rusku a v případě květnového povstání podpořili pražské obyvatele.
Na slova senátorky ale reagoval předseda svazu Vodička, nechvalně známý svými kontroverzemi, který zdůraznil, že v Praze a okolí padlo 690 sovětských vojáků. Naopak při povstání zpochybnil roli vlasovců, kteří byli koncem války vydáni do Ruska, kde mnozí z nich zemřeli v gulazích. Podle Vodičky je chyba také to, že se zapomíná na další oběti povstání z řad Poláků nebo Bulharů. Mladá generace podle něj o tuto část dějin nemá zájem.
