Záchranná stanice se v Cholupicích nachází od roku 2009, trojice zdejších nadšenců v čele s Petrem Kolomazníkem se ale oboru věnuje mnohem déle. Kromě pomoci zvířatům v nouzi se členové týmu věnují sokolnictví, tedy chovu a cvičení s dravci, vzdělávají také školy a veřejnost. Jsou zároveň odborníky na ornitologii a účastní se záchranných projektů různých živočichů.

Za poslední roky se tomuto týmu podařilo vypustit do volné přírody například 44 sov pálených. Často se k odborníkům dostávají mláďata, která je před návratem k samostatnosti nezbytné naučit lovit. „Každou sezónu pro tyto účely nakupujeme tisíce myší. Při záchraně zvířat vyplňujeme jakousi mezeru, protože naše stanice je na okraji Prahy. Pokud se něco stane za hranicí města, museli by sem jezdit kolegové až z Vlašimi,“ vysvětlil Petr Kolomazník.

Otázka etiky

Penthea realizuje ročně zhruba 100 výjezdů, v současnosti pečuje o 120 volně žijících živočichů od plazů po savce. Podle Petra Kolomazníka není záchrana zvířat jednoduchá z hlediska etiky. Lidé by nejraději každé raněné zvíře zachraňovali, ve volné přírodě je však i zraněný jedinec důležitou součástí potravinového řetězce a udržování přirozené rovnováhy a nemělo by se do něj zasahovat – pokud nejde o výrazně vzácné živočichy.

Video
délka: 02:26
1080p 720p 360p

Petr Kolomazník o záchranné stanici Penthea v Cholupicích. Daniel Vitouš

Zcela jiná situace je ale ve městech, kde mohou často zvířata uvíznout v prostředí, které pro ně není přirozené. „Není etické tu čekat na predátora, až přijde, dost často takový predátor ve městě ani není. V takovém případě zvířata zachraňujeme. Praha je nesmírně bohaté prostředí. Jsou tu louky, pole, skály – respektive budovy, řeky, lesy nebo rybníky. Zvířata tu mají spoustu potravy. Hlavní město je po Jihomoravském kraji druhé v počtu výskytu živočišných druhů,“ uvedl zakladatel záchranné stanice.

Co všechno se může stát?

Petr Kolomazník za svou bohatou kariéru pamatuje v Praze spoustu netradičních situací. „Výjimkou nebyl například ani krab čínský, který žije ve Vltavě a který vylekal jednu paní na Pankráci. Rád bych ale apeloval na ohleduplnost rybářů. Neměli by za sebou na březích u řeky zanechávat háčky a vlasce. Jde o kvalitní materiál, který pak na zvířata číhá dlouhé desítky let. Stává se, že například labutě háčky polykají, zamotávají se do vlasců a pomoc takovému zvířeti je poté velice obtížná,“ dodal k tématu ornitolog.

Fotogalerie
18 fotografií