7°C
Podle odborníků si památkovou ochranu zaslouží obloukové části mostu s kubistickými prvky, které dodnes nesou rukopis autora mostu architekta Pavla Janáka. Rámové konstrukce, které jsou v nejhorším stavu a musí být vyměněny, jsou podle expertů architektonicky bezcenné. Návrh na prohlášení za památku je podán na celé soumostí, ale pravděpodobně prohlášeno za památku nebude.
I případ Libeňského mostu je podle Šmída jedním z důvodů, proč je nutné přijmout nový památkový zákon. Měl by být podle něj víc sladěný se zákonem stavebním. Předchozí Sobotkově vládě se to nepodařilo a v zemi stále platí norma z roku 1987. „Chceme památkový zákon, který nebyl za minulé vlády schválen, zvednout a znovu ho výrazným způsobem projednat....a do vlády by měl jít asi v září,“ řekl.
Primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD) minulý týden řekl, že pokud ministerstvo kultury prohlásí Libeňský most památkou, obnoven a znovu zprovozněn bude nejdříve za osm let. Pokud památkou nebude, mohla by se na něj doprava vrátit za necelé tři roky, uvedl. Most, který za 90 let své existence nebyl nikdy opravován, Praha v noci z 18. na 19. ledna kvůli havarijnímu stavu uzavřela pro MHD a osobní automobily.
Chyběl posudek
Šmíd řekl, že Dolínek před dvěma týdny chtěl znát výsledek řízení o prohlášení za památku. „Řekl jsem mu, že jsme si už v roce 2016 vyžádali od Prahy posudek, který potřebujeme k tomu, abychom mohli zodpovědně prohlásit, nebo neprohlásit Libeňský most za památku. Bylo nám tehdy řečeno, že tato data dostaneme koncem ledna 2017,“ uvedl ministr. Podklady přišly na MK v těchto dnech.
„Pan náměstek mi sdělil, že pokud most bude za památku prohlášen, bude s velkou péčí opravován jako památka. Vůbec nemluvil o tom, jak dlouho to budou opravovat. Když to neprohlásíte za památku, slibuji vám, že to bude jak památka vypadat, čili budeme respektovat architektonický tvar autora Pavla Janáka,“ citoval Šmíd Dolínka.
„Nejsme stavební úřad“
Schůzka byla ještě před vyhlášením havarijního stavu mostu. „A okamžitě to hodili na MK, že to zdržuje. K tomu máme jednoznačné stanovisko: prohlášení za kulturní památku není a nemůže být příčinou toho, jestli most je opravován, nebo není,“ řekl ministr. „Nejsme stavební úřad. My jsme odborní gestoři toho, jestli má příslušný objekt charakter památky - ale v architektonické stránce, i materiálové,“ doplnil.
Šmíd si je vědom toho, že pokud MK most památkou neprohlásí, je asi už připraven jeho demoliční výměr. Most se podle něj mohl opravovat už před dvěma či třemi desítkami let, jeho případná památková ochrana nikdy nezajímala město, řeší se až z podnětu aktivistů, uvedl.
Stejně jako třeba v případě souboru budov Transgas, které MK za památku neprohlásilo, by měla Praha podle ministra deklarovat jasněji, co chce na svém území mít. „Město nemá nic proti tomu, že nový majitel chce na místě stavět nové budovy. Ale objeví se deset patnáct lidí a chtějí to prohlásit za památku. My jsme to poctivě, odborně a objektivně zhodnotili a neprohlásili za památku - a máme na své straně černého Petra od zastánců staveb druhé poloviny 20. století,“ říká ministr.
