17. červenec 2018
Svátek slaví Martina, zítra Drahomíra

Praha v roce 2018: Tahle výročí si letos hlavní město připomene

/
  • Prahu čeká v roce 2018 řada významných výročí.
    11. ledna 2018 ● 20:39
     

    Hlavní město Praha vstoupilo do nového roku 2018 v očekávání nejrůznějších historických výročí. Takzvané »osudové osmičky« se linou napříč celými českými dějinani, Prahu nevyjímaje. Některá z výročí jsou radostná, jiná jsou spíše smutnějšího rázu. Tady se můžete podívat na desítku z nich.

  • 1.

    1978 - 12. srpen - 40 let od zprovoznění linky A pražského metra

    Po pětileté výstavbě byla v úseku Dejvická – Náměstí Míru zprovozněna linka A pražského metra. V rámci výstavby došlo mimo jiné i k vybudování první přestupní stanice Muzea, a poprvé v historii byl tunel metra veden pod Vltavou v úseku mezi Malostranskou a Staroměstskou. V současnosti má linka celkem 17 stanic.
    40 let od zprovoznění prvního úseku linky A pražského metra. (ilustrační foto)
    40 let od zprovoznění prvního úseku linky A pražského metra. (ilustrační foto)
    Autor: ČTK

  • 2.

    1968 - 1. leden - 50 let od rozšíření Prahy o některé městské části

    Praha se dočkala výrazného územního rozšíření o několik čtvrtí. Nově k Praze přibyly například Čakovice s Letňany na severu města, Modřany nebo Háje na jihu, Dolní i Horní Měchlupy na východě, nebo Řepy se Suchdolem na západě Prahy. Největší územní rozšíření, které vesměs platí dodnes, nastalo v roce 1974.
    Čakovice.
    Čakovice.
    Autor: ČTK
  • 3.

    1918 - prosinec - 100 let od založení prvního pražského letiště ve Kbelích

    Ve Kbelích, které tehdy ještě nebyly součástí města Prahy, vzniklo první letiště na současném území Prahy a druhé letiště v oblasti Čech vůbec. Svou nejvýznamnější éru zažilo během První republiky, respektive do výstavby letiště v Ruzyni v roce 1937. V současné době je na letišti provozováno Letecké muzeum Kbely a dodnes z něj odlétají politické delegace do zahraničí.
    Letiště Kbely.
    Letiště Kbely.
    Autor: Vojenský historický ústav
  • 4.

    1908 - 3. březen - 110 let od zavedení první autobusové linky v Praze

    Po zavedení koněspřežných i elektrických tramvají nebo omnibusů si Praha nakrátko vyzkoušela i první linkovou autobusovou dopravu. Zdaleka první autobusová trasa pro veřejnost vedla z Pohořelce na Malou Stranu a později byla přes Karlův most prodloužena na Křižovnické náměstí. Autobusy tehdy jezdily přímo přes Nerudovu ulici na Hradčanské náměstí a pak dále na Pohořelec. Kvůli časté poruchovosti a nehodám byla autobusová doprava po roce a půl zrušena.
    Takto vypadal autobus Škoda 506 N, vyráběný od roku 1929, v minulosti za provozu.
    Takto vypadal autobus Škoda 506 N, vyráběný od roku 1929, v minulosti za provozu.
    Autor: Archiv DPP

     

  • 5.

    1848 - 12. až 16. červen - 170 let od Pražského červnového povstání

    V důsledku tzv. Jara národů v roce 1848, které představovalo vzedmutí nacionálních smýšlení mnoha národů v Evropě, vypuklo v Praze ozbrojené povstání. Češi, podobně jako mnoho jiných národů v Rakousko-Uherské říši, usilovali o administrativní změny v soustátí a vydání Ústavy. Tu sice tehdejší císař Ferdinand V. Dobrotivý vydal, ale její znění bylo neuspokojivé. V důsledku toho vypukly v Praze nepokoje, které byly potlačeny silou. Zemřelo přitom 47 osob, z toho minimálně 7 studentů v Běchovicích. V důsledku nepokojů ve své říši tehdy abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil František Josef I., který byl nejdéle vládnoucím panovníkem Čech.
    František Josef I.
    František Josef I.
    Autor: Vlaďka Hradská, archiv Františka Sáčka
  • 6.

    1648 - 25. červenec až 1. listopad - 370 let od obléhání Prahy švédskými vojsky

    Na samém konci třicetileté války se Praha ocitla v obležení švédských vojsk, která tehdy vzbuzovala nebývalý postrach v celé Evropě. Ačkoliv se Praha obléhání tak tak ubránila, Pražský Hrad nebo Malá Strana nakrátko padly do područí Švédů. Díky tomu bylo z Prahy nadobro odvezeno mnoho cenných památek, které se ve sbírkách Hradu shromažďovaly po staletí. V upomínku na památku statečné obrany před Švédy udělil tehdejší císař Ferdinand III. Starému Městu do znaku ruku s mečem, která je dnes součástí znaku hl. m. Prahy.
    Obraz malíře Karla Škréty: Obležení Prahy od Švédů 1648.
    Obraz malíře Karla Škréty: Obležení Prahy od Švédů 1648.
    Autor: ČTK
  • 7.

    1618 - 23. květen - 400 let od poslední pražské defenestrace

    V důsledku porušování Majestátu Rudolfa II., kde byla českému lidu přislíbena svoboda vyznání, došlo v Praze k vzedmutí nevole. To vyústilo ve vyhození 2 královských místodržících Viléma Slavaty z Chlumu a Jaroslava Bořity z Martinic, které následoval i jejich písař Filip Fabricius, z okna. Tím došlo ke 3. pražské defenestraci, která započala jak stavovské povstání proti Habsburkům, tak i třicetiletou válku. Jejím důsledkem pak zůstaly Čechy pod nadvládou Habsburků dalších 300 let.
    V roce 1618 došlo ke 3. pražské defenestraci. Zahájilo se tím stavovské povstání vůči Habsburkům.
    V roce 1618 došlo ke 3. pražské defenestraci. Zahájilo se tím stavovské povstání vůči Habsburkům.
    Autor: ČTK
  • 8.

    1348 - 7. duben - 670 let od založení Karlovy univerzity

    Na základě nadační listiny Karla IV. byla v Praze založena první česká univerzita. Její věhlas stoupl za vlády Václava IV., kdy se zařadila mezi nejvýznamnější evropské univerzity. Bohužel však tentýž panovník její prestiži ublížil Kutnohorským dekretem z roku 1409, kdy zvýhodnil české profesory a studenty před německými. Karlova univerzita byla po dlouhá staletí nejvýznamnější vysokou školou na českém území a zůstává jí podnes.
    Karlova univerzita slaví 670 let existence. (ilustrační foto)
    Karlova univerzita slaví 670 let existence. (ilustrační foto)
    Autor: profimedia.cz

  • 9.

    1348 - 8. březen - 670 let od založení Nového města pražského

    V důsledku své zakladatelské činnosti založil 8. března 1348 Karel IV. Nové město pražské. Jeho výstavba na pravém břehu Vltavy trvala několik let. Podoba Nového města, tak jak jej známe dnes, je určena tehdejším rozvržením ulic i náměstími. Právě v té doby totiž vznikaly Senovážné náměstí, Karlovo náměstí (dříve známo pod názvem Dobytčí trh) nebo Václavské náměstí (dříve známo pod názvem Koňský trh).
    Pohled na Nové Město z balonu.
    Pohled na Nové Město z balonu.
    Autor: Petr Kučera
     
  • 10.

    1338 - 680 let od založení Staroměstské radnice

    Tehdejší český král Jan Lucemburský udělil Pražanům právo zřídit si vlastní radnici. Pro její umístění bylo zvoleno Staroměstské náměstí. Staroměstská radnice je nejstarší radnicí v Čechách, která hostila mnohé významné historické okamžiky. Právě v této radnici byl například Jiří z Poděbrad zvolen za českého krále v roce 1458, před jejími okny bylo v roce 1621 popraveno 27 českých pánů a také při ní fungovalo jedno z ústředí protifašistického odboje za protektorátu. I v důsledku toho utrpěla během Pražského povstání v roce 1945 její část nezvratné škody při zásahu dělostřeleckým granátem.
    Novogotické křídlo na konci II. světové války kompletně vyhořelo i s cennými spisy a archiváliemi.
    Novogotické křídlo na konci II. světové války kompletně vyhořelo i s cennými spisy a archiváliemi.
    Autor: Mária Rušinová, Martin Sekanina, ara

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy