9°C
Metropolitní plán je klíčový pro hlavní město z toho důvodu, že v zásadě rozhodne o povolování staveb na desítky let dopředu. Oproti původní verzi, která si vyžádala posunutí termínu dokončení o tři roky, má hned několik změn. Doplněna byla například výšková regulace zástavby. „Myslíme si, že je nutná. V průběhu diskuse se objevila varianta, že by se úplně odstranila, ale to jsme všichni odmítli. Plán neřeší detail jednotlivých parcel či ulic, jde o koncepci celého města,“ řekl pro Blesk.cz ředitel IPR Ondřej Boháč.
Zamezilo by se tak návrhům, které v minulosti vyústily v podepisování desítek petic proti výstavbě. Mezi nimi byl například mrakodrap na Babě, v Třešňovce nebo poslední úspěšná snaha lidí o změnu v Ďáblicích. Metropolitní plán tak bude určovat, kde, co a za jakých podmínek by se mělo v ideálním případě stavět.
Podívejte se, jak se změní do budoucna Smíchov:
Výškové budovy i parky
Boj proti nové zástavbě je stále v Praze podle mnohých politiků a developerů spíše sportem, Metropolitní plán by tak určoval lokality, kam by se takové projekty hodily – a naopak. „Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskusí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ řekla primátorka Adriana Krnáčová. Využita by měla být hlavně místa starých továren či již nepoužívaných nádraží.
Plán navrhuje soustředit výškovou výstavbu především do třech různých lokalit. Mezi ně patří například Pankrácká pláň. „Jako důležité chápeme především dokomponování centrální části pláně – domy s výškou v obdobných parametrech, jakou mají stávající,“ vysvětlil Boháč. Další lokalitou je takzvaná Jižní osa, tedy pruh území zhruba kopírující trasu metra C a průběh severojižní magistrály. Metropolitní plán zde navrhuje několik jednotlivých dominant jako doplnění nedokončených kompozic zdejších sídlišť.
Posledním z navrhovaných míst je Vysočanské údolí. V území od Holešovic přes Libeň až po Vysočany se vyšší domy koncentrují již dnes. „Smysluplné zaplňování údolí je podmíněno blízkostí velkých parků uprostřed údolí. Maximální výškovou hladinu odvozujeme od Residence Eliška, která je s 25 podlažími (94 metrů) nejvyšším bytovým domem v České republice,“ doplnil Boháč. Vše se ale může do budoucna razantně změnit a lokality nejsou konečné.
Kolem nového územního plánu v minulosti panovaly spory, kvůli kterým skončil v čele IPR Petr Hlaváček a dočasně také hlavní autor plánu Roman Koucký. Praha a další velká města měla původně mít nový plán do roku 2020, poslanci nakonec lhůtu prodloužili o tři roky.
