9°C
Od generálního štábu dnes nově opravený objekt převzal Vojenský historický ústav. Pietně opravené místo příští rok doplní historická expozice připomínající osud jízdárny i obětí nacistického teroru. V hale bylo v období prvního stanného práva v letech 1941 a 1942 zastřeleno či oběšeno téměř 250 lidí. Jejich smrt dodnes připomínají díry po kulkách.
„Dnes se podařilo splatit jeden z velkých dluhů nejenom armády, ale dá se říct České republiky vůči našim předkům,“ řekl ČTK Michal Burian, ředitel odboru muzeí VHÚ, který se na přeměně místa podílel. Armáda jízdárnu dlouhodobě používá jako sklad.
Přesné místo poprav se podařilo identifikovat před šesti lety při natáčení dokumentu chystaného k výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Historici tehdy zjistili, že ve stěně jízdárny jsou stále na třech místech zachovány stopy desítek kulek od popravčích čet. „Dnes díky péči restaurátorů je ta zeď, kde se popravovalo během prvního stanného práva, v autentické podobě,“ řekl Burian.
Vůdčí osobnosti českého odboje
Ve spolupráci generálního štábu a VHÚ byla část jízdárny opravena a pietně upravena. Veřejnosti bude zpřístupněno jedno z míst, kde nacisté české vlastence v jízdárně popravovali. Od zbytku rozsáhlé budovy jej oddělila stěna, na které jsou uvedena jména všech popravených. Podle Buriana jde o zcela mimořádné místo, na kterém byli popraveni generálové, kteří byli vůdčími osobnostmi českého odboje.
Mezi oběťmi byli i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa. V jízdárně byli zavražděni generálové Josef Bílý a Hugo Vojta, podplukovník Ladislav Preininger či jeden z členů skupiny Tři králové plukovník Josef Balabán.
Zemřel tam i generál Václav Šára. Jeho památku dnes přišel do jízdárny uctít jeho příbuzný Jan Bartoš. „Byl to švagr mé matky. Byl mezi prvními popravenými, ve velké skupině asi 16 důstojníků,“ poznamenal Bartoš. Heydrich podepsal rozsudek nad Šárou, který byl velitelem Obrany národa pro Čechy, krátce po svém příchodu do Prahy.
V jízdárně strávilo své poslední okamžiky také devět studentských funkcionářů popravených nedaleko od budovy v souvislosti s událostmi 17. listopadu 1939.
Pietní místo bude přístupné pro veřejnost po předchozí domluvě v Národním památníku hrdinů heydrichiády. Podobu pietního místa navrhli akademický malíř Pavel Holý z Vojenského historického ústavu a architekt Stanislav Marek.
