„Na střeše plánujeme diskutovat se zajímavými osobnostmi ve stylu debat takzvaných pátečníků, kteří se sdružovali kolem spisovatele Karla Čapka za první republiky,“ řekl Kobza ČTK. Loni na podzim měla veřejnost možnost vidět panorama Prahy právě z této střechy, podle něj tam během tří dnů přišlo na 15 000 lidí.

Komunitní zahrada by měla fungovat hlavně pro obyvatele Prahy 1. Mělo by jít spíše o symbolickou zahradu, nikoliv o produkční zdroj zeleniny. Kobza plánuje dělat také workshopy, aby se místní obyvatelé například dozvěděli o tvorbě kompostu a dalších nutných věcech pro pěstování.
Video
Video se připravuje ...

Kobza ukázal světu střechu Lucerny. Komunitní zahrady se Praha dočká snad za tři roky. Eva Fornálová

Známý kavárník Kobza stojí mimo jiné za projekty Piána na ulici či šachových stolků ve veřejných prostorech. Jako symbol farmaření na střechu přivedl loni dvě kozy, které chová na hradě Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. Komunitních zahrad je podle Kobzy v Praze málo. Například aktuálně zanikla kvůli multifunkčnímu sportovnímu hřišti zahrada u ZŠ Na Smetance na Praze 2.

Trocha historie

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Václav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Stavitel pro budovu použil unikátní, tehdy ještě málo využívanou železobetonovou konstrukci, jež umožnila největší sál umístit tři patra pod zem. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze.

Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Ivan svou půlku daroval manželce Dagmar, která pak chtěla odkoupit druhou část od prezidenta Havla. Ten ale svůj podíl v roce 1997 prodal společnosti Chemapol Reality za 200 milionů korun; až o dva roky později prodala firma podíl za 145 milionů korun Dagmar Havlové. Po vleklých sporech s konkurzním správcem soudy rozhodly, že celá budova patří Dagmar Havlové, která hodlá palác rekonstruovat a oživit.