9°C
Lidé v temném prostředí pochopitelně ztrácejí koncentraci. „Musíme být bdělí. Proto míváme po dvou hodinách jízdy 20- až 30minutovou pauzu. Když pak přijdu domů, tak mám rád světlo. V létě jezdím za sluníčkem a v zimě na hory, abych byl slunci co nejblíž,“ popsal v pořadu Selfie z Prahy strojvedoucí Lukáš Janírek (38), který sedí v kabině metra už osmý rok.
Práce v podzemí ho ale i přes nedostatek světla velmi baví. Oproti řízení autobusů či tramvají má řadu výhod. „Nemáme tu běhající cestující, cyklisty, automobily...,“ libuje si.
Ačkoliv běhajících lidí si v metru užije taky dost. Tedy lépe řečeno dobíhajících. „Osobně to považuju za nešvar dnešní doby. My jezdíme s přesností na vteřiny. A odjedeme-li z každé stanice o 10 sekund později, už se to sčítá a můžou z toho být až dvě minuty. Cestující pak nestihnou navazující spoj. Jak my říkáme: na metro se neběhá, na metro se čeká,“ vypráví.
Navíc kvůli tomuto nešvaru se pak rozbíjejí dveře, když je někdo při zavírání neustále rozráží, aby ještě stihl nastoupit.
Jak vypadá jízda tunelem? A jak probíhá školení, kde se mají strojvedoucí připravit na lidi skákající do kolejiště? Dozvíte se v tomto díle zpravodajské show Selfie z Prahy:
Těmito lidmi v MHD se teď baví internet! A v Praze postavili „podělanej“ Karlštejn Matěj Smlsal, David Vaníček
