9°C
Na území Prahy existují různá menší uskupení, která se zajímají o bezpečnost ve svém okolí a svépomocí se snaží zjednat pořádek. Radní pro bezpečnost Libor Hadrava, který je bývalým členem Protiteroristického oddělení Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu, ale tvrdí, že pokud takové snažení není ukotvené v zákoně, nemůže ho nikdo vnímat jako přínosné.
„Ve Spojených státech amerických funguje Národní garda, která má dlouhodobou tradici, je ale uzákoněná. Když je válečný stav nebo například živelné ohrožení, povolají je. Zároveň je ale jasně dáno, co, kdo a jak v této organizaci může dělat,“ vyjádřil se k tématu Hadrava.
Panika v ulicích Prahy
Samotná přítomnost domobrany v ulicích Prahy by namísto zvýšení pocitu bezpečí mohla mít opačný účinek. Podle radního totiž pouhá myšlenka, že by metropole domobranu potřebovala, může v lidech zasít strach nebo dokonce paniku.
„Lidé by mohli dostat pocit, že je něco špatně. Stejně jako po teroristických útocích v Paříži v loňském roce, kdy se v ulicích Prahy najednou objevily smíšené hlídky policistů a vojáků se samopaly. Taková situace v lidech vyvolává strach, který by nemuseli mít,“ argumentuje Libor Hadrava.
Radní zároveň tvrdí, že pokud by stát takovou službu potřeboval, už by to dávno udělal. Různé skupinky, které také po Praze v současnosti fungují, označil za samozvané.
Co je to za lidi?
Libor Hadrava upozornil také na další nejasností kolem neuzákoněných skupin domobrany v Praze a jejich členů. „Obyčejný občan neví, co je to za člověka. Jak je vycvičený, jak je na tom psychicky a fyzicky, zdali může nosit zbraň,“ upozorňuje na úskalí radní pro bezpečnost.
Zároveň je podle něj složité takové iniciativy potírat. „Je to věc, která není zakázaná, neexistuje na to žádný zákon. Pokud členové domobrany dodržují všechny záležitosti, jako je například právě problematika ozbrojování a další, nic proti tomu neuděláte,“ vysvětluje Hadrava.
Radní pro bezpečnost zásadně nehodlá podporovat žádný vznik domobrany na území Prahy. Ačkoliv mají v současnosti policisté personální podstav, Libor Hadrava se obává, kam by vedly situace, kdy by lidé brali zákon do vlastních rukou. Ve svých argumentech narazil také na období před druhou světovou válkou, kdy k takovým událostem došlo a probíhaly tehdy nekontrolovatelné násilnické útoky.
V současnosti však můžeme zůstat klidní, protože žádný nárůst takových činů se podle všeho nechystá. „Nyní nic nehrozí, předpokládám, že policie by mě na poradách integrovaného záchranného systému informovala,“ uzavírá téma Libor Hadrava.
