7°C
Akci uspořádal aktivistický spolek Obránců zvířat, takzvaný OBRAZ, který se snaží už více než rok prosadit zákaz kožešinových farem v České republice. Na našem území je chov stále povolen. Zaostáváme tak za Velkou Británií, Rakouskem, Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Nizozemím, Slovinskem, Makedonií a Srbskem, kde platí úplný zákaz. V jiný státech funguje nepřímý zákaz, který zpřísňuje standardy chovu natolik, že ty se stávají nerentabilními a jsou prakticky znemožněny.
„Již jen pár dní zbývá do zahájení takzvané kožkovací sezóny, během níž bude v naší zemi dalších 20 tisíc zvířat naházeno do plynových komor jenom proto, aby jejich srst mohla ozdobit zimní kabáty. Ve stejné době začne poprvé v historii celá Poslanecká sněmovna diskutovat o tom, zda jde o legitimní byznys, anebo krutý přežitek,“ řekl Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ.
„Průvodem chceme nejen připomenout památku letošních obětí kožešinové módy, ale především apelovat na politiky, aby dlouhodobé volání české veřejnosti po zákazu kožešinových farem nebrali na lehkou váhu,“ vysvětluje popud průvodu metropolí aktivista.
V současné době je v České republice registrováno 9 kožešinových farem. Jejich zákaz si přeje podle průzkumu 70 % obyvatel. Projednávaný návrh zákona, pod který se podepsalo 50 poslanců napříč politickým spektrem včetně premiéra Bohuslava Sobotky, počítá s ukončením jejich provozu do konce roku 2018.
Podívejte se na malou ukázku z průvodu Eva Fornálová
V prvním čtení budou poslanci rozhodovat o tom, zda návrh zákona zamítnou, anebo jej přikážou výborům a pošlou k dalšímu projednání. „Pevně věřím, že návrh v prvém čtení obstojí. Smést jej bez dalšího projednání ze stolu by bylo projevem neúcty vůči laické i odborné veřejnosti, která po řešení této otázky naléhavě volá,“ řekl Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ.
Chov na kožešiny není kritizován pouze ochránci zvířat. V září obdrželi poslanci otevřený dopis 42 odborníků z českých univerzit, vědeckých pracovišť a zoologických zahrad. V dopise upozorňují, že živočišné druhy chované na kožešinových farmách prošly jen velmi omezenou domestikací. Podmínky klecových chovů tak zdaleka neodpovídají jejich etologickým potřebám, o čemž svědčí i vysoký výskyt stereotypií v těchto chovech.
