22. září 2018
Svátek slaví Darina, zítra Berta

Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha?

/
  • Praha se dělí na 112 katastrálních území. Zjistěte, jak vznikly jejich názvy.
    Praha se dělí na 112 katastrálních území. Zjistěte, jak vznikly jejich názvy. (Matěj Smlsal)
    4. listopadu 2016 ● 05:00
     

    Na celkem 112 částí se dělí Praha. A původ mnohých z nich je zajímavý. Například Kobylisy se nazývají podle toho, že se tam lidé lísali ke kobám, čili ke krkavcům. Krč byla oblastí s množstvím pařezů, slovo krč totiž mělo původně význam právě pařez.

    Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český v pořadu Selfie z Prahy odhalil, jak názvy 112 městských částí vznikly. Prolistujte si přehled všech. A na konci se dozvíte, jak vůbec vznikla Praha.

  • 1.

    PRAHA 1 až 3

    PRAHA 1

     

    Staré Město: Název získalo poté, co Karel IV. založil Nové Město, a tím pádem se to původní stalo starým.

     

    Nové Město: Pojmenovali ho tak díky tomu, že bylo novou částí Prahy.

     

    Malá Strana: Nejdříve ji díky rozloze nazvali Menším městem pražským, později se vžilo současné jméno.

     

    Hradčany: Původně se tak jmenovali lidé žijící na daném místě, protože Hradčané byli obyvatelé hradce, tedy menšího hrádku.

     

    Josefov: Pojmenování židovského města se užívá od 19. století na počest císaře Josefa II., který v rámci reforem zrovnoprávnil židovské obyvatelstvo.

     

    PRAHA 2

     

    Vinohrady: Původně se tato rozsáhlá viniční oblast nazývala Viniční hory, poté se přejmenovala na Královské Vinohrady a od roku 1968 už se jí říká jen Vinohrady. Vinice tu existují dodnes.

     

    Vyšehrad: Říkalo se tak hradu na vysoké skále. Ve staroslověnštině ale dané slovo existovalo i jako podstatné jméno, které označovalo hrad či útočiště.

     

    PRAHA 3

     

    Žižkov: Čtvrť dostala jméno na počest bojovníka Jana Žižky, který v roce 1420 zvítězil s husity v bitvě na Vítkově.

  • 2.

    PRAHA 4 a 5

    PRAHA 4

     

    Podolí: Název odráží polohu čtvrti, nachází se totiž v údolí, respektive v úvalu u řeky Vltavy.

     

    Nusle: Původně se nazývaly Neosvitly. Tímto slovem se označovali lidé, kteří žili na neosvětleném místě, v tomto případě v tmavém nuselském údolí.

     

    Michle: Jmenuje se podle zakladatele vsi, kterým byl jakýsi Michel.

     

    Krč: Název pochází ze staročeského jména krč, což znamenalo pařez. Bylo to tedy místo plné pařezů.

     

    Lhotka: Pojmenování vychází ze staročeského podstatného jména lhóta, které evokuje lhůtu. Šlo o nově založenou osadu, v níž byli obyvatelé po nějakou lhůtu osvobozeni od poddanských povinností.

     

    Braník: Název pochází z přídavného jména branný, což znamenalo ohrazený. Původně byl Braník opevněný vrch.

     

    Hodkovičky: Název vychází z osobního jména Hodek, šlo o ves lidí Hodkových.

     

    PRAHA 5

     

    Smíchov: Existují pověsti, že název souvisí s Horymírovým smíchem po skoku z Vyšehradu, případně že se Smíchov jmenuje díky smíchání obyvatel. Nejpravděpodobnější výklad ale zní, že název pochází z osobního jména Smích, stál tu totiž Smíchův dvůr.

     

    Radlice: Jmenují se po Radlovi, nacházela se tu ves lidí Radlových.

     

    Jinonice: Původně se jmenovaly Ninonice, a to podle jména Ninoň. Šlo o ves lidí Ninoňových.

     

    Košíře: Zřejmě jde o jméno starého předslovanského původu, význam ale jazykovědci neznají.

     

    Motol: Stejně jako u Košířů jazykovědci tápou, proč se oblast tak jmenuje.

     

    Hlubočepy: Označovala se tak ves Hlubočepů, tedy lidí, kteří museli čerpat vodu z velké hloubky.

  • 3.

    PRAHA 6 a 7

    PRAHA 6

     

    Dejvice: Původně se nazývaly Dehnice a šlo o ves lidí Dehnových. To jméno vychází z osobního jména Dehna.

     

    Střešovice: Název Střešovice není úplně jasný, pravděpodobně byl vytvořen z nějakého osobního jména jako Střeš, Střech a podobně. Šlo zřejmě o ves lidí Střešových.

     

    Břevnov: Byl nazván podle břemen, tedy trámů, které byly používány ke stavebním účelům. Původně šlo tedy o pojmenování lesa.

     

    Vokovice: Název vychází z osobního jména Vok, což byla zřejmě zkrácená podoba jména Vojtěch.

     

    Veleslavín: Vychází z osobního jména Veleslava nebo Velislava. Šlo tedy zřejmě o dvůr patřící Veleslavě nebo Velislavě.

     

    Liboc: Název vychází ze staročeského osobního jména Ljubota, šlo tedy o Ljubotův dvůr.

     

    Ruzyně: Původně se jmenovala Ruzeň. Název Ruzeň označoval Ruzenův dvůr, vychází tedy z osobního jména Ruzen.

     

    PRAHA 7

     

    Holešovice: Název původně zněl Holíšovice a pocházel z osobního jména Holíš. Šlo tedy o ves lidí Holíšových.

     

    Bubeneč: Původně se nazýval ovnec a potom ovenec. Pojmenování ovnec bylo vlastně zdrobnělinou staročeského jména oven. A slovo oven souvisí se slovem ovce, oven byl beran, takže ovnec byl malý beran, beránek.

  • 4.

    PRAHA 8 a PRAHA 9

    PRAHA 8

     

    Kobylisy: Pravděpodobně šlo o nějaké přezdívkové jméno původních obyvatel. Uvažuje se o tom, že šlo o ves lidí, kteří se lísali ke kobám, tedy ke krkavcům.

     

    Bohnice: Název zněl původně Bohemice nebo Boemice. Jméno vychází z latinského osobního jména Bohemus. Bohemus byl Čech, šlo tedy o ves lidí Bohemových.

     

    Čimice: Jméno vychází z osobního jména Čám, šlo o ves lidí Čámových.

     

    Libeň: Název vychází ze staročeského osobního jména Ljuben a označoval Ljubnův dvůr. Jméno Ljuben se vykládá jako milovaný.

     

    Karlín: Pojmenovali ho na počest české královny Karolíny Augusty.

     

    PRAHA 9

     

    Vysočany: Název označoval původně ves Vysočanů, tedy lidí žijících na nějakém vyvýšeném místě, nebo lidí, kteří přišli z nějaké obce s názvem Vysoká.

     

    Prosek: Jméno znělo staročesky prósek a slovo prósek mělo stejný význam jako naše slovo průsek, tedy nějakou prosekanou cestu v lese.

     

    Střížkov: Název vychází z osobního jména Střížek nebo staročesky Střiežek, stál tu Střížkův dvůr.

     

    Hrdlořezy: Šlo o přezdívkové jméno tamních obyvatel. Lidem se tam říkalo hrdlořezy, protože šlo o nějaké rváče, násilníky.

  • 5.

    PRAHA 10 a 11

    PRAHA 10


    Vršovice: Název vychází pravděpodobně z osobního jména Vrš nebo Vrša, šlo tedy o ves lidí Vršových. Uvažovalo se o nějaké souvislosti s kmenem Vršovců, ale to se nepodařilo prokázat.

     

    Záběhlice: Označují ves lidí zaběhlých, tedy lidí, kteří se skryli v údolí Botiče.

     

    Strašnice: Název označoval ves lidí Strašnových, jméno vychází z osobního jména Strašen.

     

    Malešice: Původně se nazývaly Mališice, šlo o ves lidí Mališových. Název vychází z osobního jména Mališ či Mališa.

     

    PRAHA 11

     

    Chodov: Název vychází z osobního jména Chod a šlo o Chodův dvůr.

     

    Háje: Byly pojmenovány podle hájů, tedy menších lesíků, které se zde nacházely.

     

  • 6.

    PRAHA 12

    PRAHA 12

     

    Modřany: Místo, které se nachází na místě dnešních Modřan, se dříve nazývalo Modřiluhy. Šlo tedy o pojmenování nějakých mokrých luh s modře zbarvenými rostlinami. A pojmenování Modřany označovalo ves obyvatel těch modrých luhů, takže šlo o ves lidí bydlících u modrých luhů.

     

    Komořany: Byla to ves lidí, kteří bydleli na pozemcích královské komory.

     

    Cholupice: Původně se nazývaly Cholpice a to jméno vychází z osobního jména Cholp, které nějak souvisí s podstatným jménem chlup.

     

    Točná: Jméno se dřív dávalo do souvislosti se slovesem točit a vykládalo se jako místo, kde se točí vítr. Ale spíš je pravděpodobné, že existuje nějaká souvislost se slovesem téci a vodním tokem nebo s vodními toky, které se zde nacházely.

     

    Kamýk: Jméno původně označovalo zřejmě les, kde se nacházely nějaké menší kameny nebo skalky, protože Kamýk byla zdrobnělina slova kámen.

     

  • 7.

    PRAHA 13 až 15

    PRAHA 13

     

    Stodůlky: Název vychází ze zdrobněliny slova stodola, takže se zde zřejmě nacházely menší stodoly.

     

    Třebonice: Původně se jmenovaly Třebunice a šlo o ves lidí Třebunových, tedy nějakého rodu patřícího osobě jménem Třebuna.

     

    PRAHA 14

     

    Černý Most: Název patřil původně kamennému mostu nad železniční tratí mezi Hloubětínem a Kyjemi, který byl očouzený od projíždějících parních lokomotiv. Až později přenesli jméno na sídliště a městskou část.

     

    Kyje: Tuto čtvrť pojmenovali pravděpodobně podle tvaru pozemků. Ten byl podlouhlý a na konci rozšířený, takže připomínal kyj.

     

    Hloubětín: Až do počátku 20. století se nazýval Hloupětín. To jméno vycházelo ze staročeského jména Hlupata a označovalo Hlupatův dvůr. Protože ale slovo Hloupětín neznělo příliš dobře, tak bylo změněno na lépe znějící Hloubětín.

     

    Hostavice: Vycházejí z osobního jména Hostava, šlo o ves lidí Hostiviných.

     

    PRAHA 15

     

    Hostivař: Název označoval Hostivarův dvůr, tedy dvůr patřící osobě jménem Hostivar. A jméno Hostivar označovalo někoho, kdo hosty chrání, nebo se jich naopak varuje, to znamená straní, vyhýbá se jim.

     

    Horní Měcholupy: Dané jméno označovalo ves měcholupů, tedy lupičů měchů. V současném jazyce bychom řekli zlodějů pytlů.

  • 8.

    PRAHA 16 až 20

    PRAHA 16

     

    Radotín: Název označoval Radotův dvůr, tedy dvůr patřící osobě jménem Radota.

     

    PRAHA 17

     

    Řepy: Původ jména je trochu nejasný. Původně se totiž Řepy nazývaly Žepy. Jazykovědci nevědí přesně, z čeho jméno vzniklo, je však možné, že souvisí se starobylým a už zaniklým jménem žepa, které označovalo vyvýšeninu.

     

    PRAHA 18

     

    Letňany: Jméno označovalo ves Letňanů, čili lidí, kteří přišli z Letné.

     

    PRAHA 19

     

    Kbely: Název vychází z podstatného jména kbel, což znamenalo dřevěnou nádobu nebo škopek, kbelík.

     

    PRAHA 20

     

    Horní Počernice: Jméno Počernice vychází z osobního jména Počerna, které souvisí se zaniklým slovem počerný, které znamenalo načernalý. Žili tu obyvatelé tmavé pleti.

  • 9.

    PRAHA 21 a 22

    PRAHA 21


    Újezd nad Lesy: Jméno Újezd je u nás poměrně časté. Označovalo vždy nějaké nově osídlené území, jehož hranice bylo potřeba nějak vytyčit. A to se dělalo takzvaným ujížděním, čili objížděním na koni. A podle toho objíždění, ujíždění, pojmenovávali dané místo Újezd. Protože Újezdů bylo a je velké množství, tak tento Újezd byl nazván podle své polohy v lesích, dostal tedy přívlastek nad Lesy.

     

    PRAHA 22

     

    Hájek u Uhříněvsi: Jmenuje se podle menšího lesíka neboli hájku, který se tu dříve nacházel.

     

    Pitkovice: Byla to ves lidí Pitkových. Jméno tedy vychází z osobního jména Pitek nebo Pitka.

     

    Uhříněves: Jméno označovalo Uhrovu nebo Uhřínovu ves. Název tedy vychází z osobního jména Uher nebo Uhřín.

  • 10.

    Ostatní čtvrti: B - Ď

    Benice: Původně se nazývaly Zbynice, šlo tedy o ves lidí Zbyňových. Osobní jméno Zbyňa byla neoficiální domácká podoba jména Zbyslav.

     

    Běchovice: Označovaly ves lidí Běchových, vychází z osobního jména Běch. 
    Březiněves: Původně se nazývala Březina ves. Tvar Březina byl vlastně staré přivlastňovací přídavné jméno od osobního jména Bříza. Šlo tedy o Břízovu les, ves patřící osobě jménem Bříza.

     

    Čakovice: Vychází z osobního jména Čak nebo Čach, a šlo o ves lidí Čakových nebo Čachových.

     

    Dolní Chabry: Jméno znělo původně Chrabři. A chrabři byli lidé chrabří, čili neohrožení, nebojácní. 

     

    Dolní Měcholupy: Byly nazvány podle své relativní polohy, byly níže než blízké Horní Měcholupy. A jméno Měcholupy označovalo ves měcholupů, lupičů měchů, čili zlodějů pytlů.

     

    Dolní Počernice: Jméno Počernice vychází z osobního jména Počerna, které souvisí se zaniklým slovem počerný, jež znamenalo načernalý. Žili tu obyvatelé tmavé pleti.

     

    Dubeč: Vychází z osobního jména Dubec, které označovalo Dubcův dvůr.

     

    Ďáblice: Název se slovem ďábel souvisí jen zdánlivě, protože Ďáblice se dříve nazývaly Davlice. Původ jména není úplně jistý, ale pravděpodobně souvisí s osobním jménem Davel. Šlo o ves lidí Davliců, čili lidí Davlových.

  • 11.

    Ostatní čtvrti: H - L

    Holyně: Jméno bylo vytvořeno od přídavného jména holý a označovalo nějaké holé, neporostlé místo.

     

    Klánovice: Název vychází z osobního jména Klán. Jméno je velmi nové, vzniklo až v 19. století, kdy šestajovický podnikatel Klán skoupil zdejší pozemky a začal tu stavět obydlí nebo domky pro letní pobyt.

     

    Koloděje: Jméno vychází ze staročeského podstatného jména Koloděj, což znamenalo kolář – výrobce kol nebo vozů. Takže šlo o ves kolářů.

     

    Kolovraty: Název vychází z osobního jména Kolovrat. Šlo o ves Kolovratů.

     

    Královice: Jméno označuje ves lidí králových založenou na králových statcích.

     

    Křeslice: Původně se nazývaly Křešice a šlo o ves lidí Křešových nebo Křechových.

     

    Kunratice: Jméno vychází z osobního jména Kunrát, šlo o ves lidí Kunrátových.

     

    Lahovice: Byla to ves lidí Láhových. Osobní jméno Láha bylo zřejmě zkráceninou osobního jména Lahoda.

     

    Libuš: Původně byla pojmenována podle svého zakladatele nebo majitele. Libuš vychází z osobního jména Libůš a asi nesouvisí se ženským jménem Libuše.

     

    Lipany: Označují ves Lipanů, lidí bydlících u lipového porostu.

     

    Lipence: Název vychází z osobního jména lipný, což znamená lipový, šlo tedy o místo s lipovým porostem.

     

    Lochkov: Název vychází z osobního jména Lochek a označoval Lochkův dvůr.

     

    Lysolaje: Jméno Lysolaje nesouvisí s přídavným jménem lysý, jak by se mohlo zdát, ale spíš s podstatným jménem lisa, což bylo starší označení pro lišku. Šlo tedy zřejmě o místo, kde lišky lají, tedy štěkají, a přeneseně se možná mohlo jednat o místo, kde lišky dávají dobrou noc. Čili šlo o nějaké místo zapadlé.

  • 12.

    Ostatní čtvrti: M - Ř

    Malá Chuchle: Název vychází z podstatného jména chuchel, což znamenalo přeneseně nějaký chuchvalec, chomáč, ale také vyvýšeninu. Takže Chuchle, ať už Malá nebo Velká, byla nazvána podle své polohy na úpatí kopce.

     

    Miškovice: Název vychází z osobního jména Miška, jednalo se o ves lidí Miškových.

     

    Nebušice: Byla to ves lidí Nebuchových nebo Nebušových. Jméno zřejmě vychází z nějakého osobního jména Nebuch nebo Nebuš.

     

    Nedvězí: Název vychází buď z přídavného jména Nedvězí, což je starší podoba přídavného jména medvědí, čili možná se tam vyskytovali medvědi. Ale mohlo to být i úplně jinak, protože to jméno může také vycházet z osobního jména Nedvěd a pak by šlo o osadu patřící nějakému Nedvědovi.

     

    Petrovice: Název označoval ves lidí Petrových, jméno vychází tedy z osobního jména Petr.

     

    Písnice: Název souvisí se slovem Písnice, které označovalo pískovnu, důl na písek.

     

    Přední Kopanina: Jméno dostala podle toho, že se jednalo o nějaký skopaný, vyklučený pozemek, tedy nějakou nově získanou půdu.

     

    Řeporyje: Tradičně se vykládají jako ves Řeporyjů, tedy lidí, kteří ryjí řepu. Ale pravděpodobně to bylo úplně jinak. Jméno bude zřejmě velmi starého původu a skládá se ze starého slova rep nebo repa, které označovalo vyvýšeninu, a ze slova ria, které označovalo nějakou brázdu, vymleté místo, údolí. Takže Řeporyje zřejmě onačovaly údolí/brázdu nacházející se pod nějakým výrazným vrchem, nějakou vyvýšeninou.

  • 13.

    Ostatní čtvrti: S - T

    Satalice: Původně se nazývaly Sotalice a ten původ je dvojí možný. Buď název vychází z osobního jména Sotal, nebo ze slovesa sótati, což znamenalo vrazit do někoho, strčit do někoho, rvát se s někým. Čili možná šlo o nějakou ves rváčů.

     

    Suchdol: Původně se nazýval suchý důl. Jednalo se o nějaké údolí s potokem, který v létě vysychal. 

     

    Sedlec: Vychází ze staročeského podstatného jména sedlce, což byla zdrobnělina od slova sedlo. To znamenalo sídlo, nějaký zemědělský dvůr.

     

    Slivenec: Byl to slivný dvůr, tedy dvůr, u kterého rostlo mnoho slív, tedy švestek.

     

    Sobín: Jméno vychází z osobního jména Soba, což byla zkrácenina osobního jména Soběslav. Šlo tedy o Sobův dvůr.

     

    Šeberov: Původně se nazýval Všeberov, šlo o Všeborův dvůr.

     

    Štěrboholy: Byla to ves Štěrboholů, čili lidí, kteří vyrývali do hole štěrbiny pro upamatování dluhů nebo nějakých jiných důležitých věcí. 

     

    Třeboradice: Šlo o ves lidí Třeboradových, to jméno tedy vychází z osobního jména Třeborad.

     

    Troja: Původně se nazývala Zadní Ovenec, později se vžil název Troja, který původně patřil pouze dnešnímu Trojskému zámku. Zámek nazval jeho zakladatel podle toho, že měl zálibu v antice, takže ho pojmenoval podle starověké Troji. 

  • 14.

    Ostatní čtvrti: Ú - Z

    Újezd: Název patřil nově založené osadě, jejíž hranice byly vytyčeny objížděním, ujížděním na koni.

     

    Velká Chuchle: Název vychází z podstatného jména chuchel, což znamenalo přeneseně nějaký chuchvalec, chomáč, ale také vyvýšeninu. Takže Chuchle, ať už Malá nebo Velká, byla nazvána podle své polohy na úpatí kopce.

     

    Vinoř: Vychází z osobního jména Vinor a šlo o Vinorův dvůr.

     

    Zadní Kopanina: Jméno dostala podle toho, že se jednalo o nějaký skopaný, vyklučený pozemek, tedy nějakou nově získanou půdu.

     

    Zličín: Název vychází z osobního jména Zlíka, jednalo se o Zlíkův dvůr.

     


    Zbraslav: Jméno vychází z osobního jména Zbraslav a označovalo Zbraslavův dvůr.

  • 15.

    PRAHA

    Výkladů jména Praha je víc. Úplně nejstarší výklad pochází z Kosmovy kroniky, kde se uvádí, že Praha byla založena v místech, kde byl otesáván práh, myšleno domovní práh. 

     

    Také pozdější výklady dávaly dané jméno do souvislosti s prahy, ale s prahy říčními. To mohly být nějaké přirozené překážky ve vodním toku, ať už řeky Vltavy nebo potokA Brusnice. Nebo mohlo jít o takové trámy/dřevěné můstky přes pražský brod, ale ani to není příliš pravděpodobné.  

     

    Nejpravděpodobnější výklad dává jméno Praha do souvislosti se slovesem pražit nebo prahnout. A šlo zřejmě o místo vyprahlé, místo suché, vysušené od slunce. Protože jádro nejstaršího původního osídlení bylo na jižních stráních pod Pražským hradem, které vysychaly. Byla tam suchá břidličnatá půda.

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy