9°C
„Samotná výstava zahrnuje více než dvacet vzácných a starých arménských tisků, nejen liturgického a hudebního charakteru,“ vysvětluje kurátor výstavy Haig Utidjian. Připomíná také, že se tato akce koná při příležitosti 350. výročí od vytištění první arménské Bible v Amsterodamu a 25. výročí nezávislosti Arménské republiky.
„Jsem šťastný, že můžeme návštěvníkům představit opravdu rozsáhlý průřez arménskými tisky. Od raných děl sv. Řehoře z Nareku až po známé české knihy přeložené do arménštiny. Jde třeba o díla O chytré kmotře lišce od Josefa Lady nebo Haškova Švejka,“ dodává Haig Utidjian.
Mezi nejstarší exponáty výstavy patří například misál z roku 1513, hymnář z roku 1664 či Bible z roku 1666.
Expozice na pět částí
Výstava je rozdělená do pěti sekcí. První část expozice se zaměřuje na nejranější arménské publikace, historii prvních vydání bible a rituálních knih. Zahrnuje také tištěné materiály obecnějšího rázu, včetně mapy z 18. století nebo třeba knihu arménské mluvnice z 19. století.
Druhá část expozice se skládá z bohatého dědictví spisů sv. Řehoře z Nareku – největšího spisovatele všech dob, světce a mystického básníka. Následující část představí arménskou církevní hudbu a překlady českých knih do arménštiny, které reprezentují například knihy Josefa Lady, Josefa Čapka nebo Jaroslava Haška. Závěr se pak věnuje arménské genocidě.
Celou výstavu včetně přednášek můžete navštívit zdarma každý den mimo pondělí od 12. do 25. října od půl jedenácté do 18 hodin v galerii pražského Klementina.
Celou výstavu budou také doprovázet přednášky. 13. října čeká návštěvníky zasedacího sálu v Klementinu přednáška na téma Sv. Řehoř z Nareku: „Andělský učitel“ – učitel všeobecné církve. Příští týden se budou přednášející věnovat například genocidě Arménů a vyvražďování Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914–1923.
Podívejte se na fotografie arménských knih v pražském Klementinu:
