Tunelový komplex Blanka se skládá celkem ze tří částí: Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu. Společně s tunelem Mrázovka a Strahovským tunelem se jedná o největší podzemní dopravní komplex v celé střední Evropě.

Magistrát hlavního města Prahy přišel po roce provozu v Blance s vysvědčením pro tuto komunikaci. Pokud patříte mezi Pražany, kteří komplexem projíždějí cestou do práce i z práce, ušetřili jste za rok téměř dva dny svého života, konkrétně 44 hodin.

Vizualizace dopravních okruhů v Praze po dokončení všech úseků
Vizualizace dopravních okruhů v Praze po dokončení všech úseků
Autor: Satra/TSK

Dohromady za rok Blankou projelo přes 30 milionů aut a šoféři cestováním pod povrchem metropole získali dohromady 290 let k dobru

Nevítaní návštěvníci

Tunel Blanka je samozřejmě nepřístupný chodcům, čas od času se však na místě člověk mimo vozidlo objeví. „Trestuhodnou událostí se stala situace, kdy se v Blance objevily dvě chodkyně s kočárkem,“ uvádí Alexandr Butovič ze společnosti Satra, která technologicky za Blanku zodpovídá.

Vizualizace v současnosti dokončených dopravních okruhů v Praze
Vizualizace v současnosti dokončených dopravních okruhů v Praze
Autor: Satra/TSK

Chodců za rok do Blanky vniklo celkem 270. Alexandr Butovič varuje, že se jedná o životu nebezpečné chování, které je navíc okamžitě odhaleno. „Kamerový systém Blanky takové chování ihned zjistí a upozorní příslušné pracovníky,“ prozradil Butovič. 

V podzemním areálu se za dobu zkušebního provozu objevili kromě lidí také zástupci jiných druhů živočišné říše. Blanka tak měla co do činění také se zajícem, liškou nebo lasičkou.

Chodce v tunelu Blanka kamerový systém okamžitě odhalí.
Chodce v tunelu Blanka kamerový systém okamžitě odhalí.
Autor: Satra/TSK

„Proč mi nejde navigace v podzemí?“

Tím však výčet kuriózních situací v tunelu nekončí. Alexandr Butovič se pozastavil nad dalším případem, kdy řidič vjel do Blanky a zjistil, že mu nefunguje navigace. Zastavil tak a volal do navigační společnosti o radu. Za rok se také celkem 53 autům stalo, že jim v tunelu došel benzin nebo nafta.

Tunelový komplex dle statistiky kromě úspory času přinesl také zlepšení bezpečnostní situace. Od loňského září se na místě stalo celkem 62 dopravních nehod, což je čtyřikrát méně oproti povrchové dopravní síti v oblasti.

Doprava na Dobříšské ulici směrem na Barrandovský most se po zprovoznění Blanky navýšila.
Doprava na Dobříšské ulici směrem na Barrandovský most se po zprovoznění Blanky navýšila.
Autor: Satra/TSK

Není všechno sluncem zalité

Přínosy Blanky si pochvaluje také náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Upozorňuje na skutečnost, že na spoustě míst v okolí komplexu se snížilo dopravní vytížení. V ulici V Holešovičkách se doprava například zvýšila, ale díky odklonu části aut do Blanky je navzdory této skutečnosti provoz v oblasti plynulejší.

„Uvědomujeme si ale, že není vše na louce sluncem zalité,“ přiznal náměstek Dolínek. Poukázal tím zejména na palčivý problém dopravní situace v Praze 6, zejména v okolí Vítězného náměstí.

„Problémem je, že tunelový komplex Blanka je v současnosti sirotkem. Je zapotřebí pokračovat dál zejména ve výstavbě radiál a pražského okruhu. Nesmíme lenit a využít toho, že Praha má v současnosti peníze,“ řekl Dolínek.

Časový harmonogram toho, jak bude výstavba Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) a městského okruhu pokračovat, nelze v současnosti podle Dolínka uveřejnit.

„Náklady na provoz tunelu bez energií stojí 16 milionů korun měsíčně. V ostrém provozu poklesnou, protože již nebude potřeba vykonávat některé činnosti,“ prohlásil směrem k provozu komplexu Petr Dolínek.

Prohlédněte si, jak Blanka za rok provozu ovlivnila Prahu:

Fotogalerie
17 fotografií