Doklady někdejšího osídlení, tedy půdorysy po dřevohlinitých stavbách, byly podle něj i kvůli erozi velmi nízko pod povrchem, někdy jen 15 centimetrů. Odhalené sídlištní objekty na staveništi obsahovaly hlavně zlomky z keramických nádob, které podle jejich tvaru a výzdoby datují archeologové do mladší až pozdní doby bronzové (zhruba 1300 až 750 let před naším letopočtem). Ještě o něco starší je dvojice bronzových jehlic, které vznikly ve střední době bronzové (zhruba 1600 až 1300 let před naším letopočtem).

Výkopy odkryly také velké množství zvířecích kostí, od jejichž podrobné analýzy si archeologové slibují zjistit druhové složení tehdejších domácích zvířat a jídelníček místních obyvatel.

Archeologové odkryli i dvě obdélníkové jámy přibližně metr hluboké, které nejdříve považovali za hroby. Byly však prázdné a nebyly v nich žádné kosti ani příslušné artefakty. Účel těchto objektů může podle archeologů osvětlit analýza odebraných vzorků.

Dubeč leží na jihovýchodě hlavního města. Ves je doložena již v 11. století, její název se odvozuje od dubu, protože v okolí se nacházely rozsáhlé dubové lesy. Dubeč byla dřevařskou osadou zásobující Prahu. V roce 1502 byla obec povýšena králem Vladislavem II. Jagellonským na městečko. V roce 1974 byla Dubeč připojena k Praze do správního obvodu Praha 10. Roku 1990 vznikla městská část Praha-Dubeč.