8°C
Kdysi význačná stavba jednoho z předních rakouských inženýrů Aloise Negrelliho se stala špinavou dominantou Prahy. Nepořádek, strach a posprejované zdi tu děsí procházející každý den.
Přímo pod mostem dokonce parkuje několik nepojízdných aut, která fungují jako „mobilní postel“ pro místní drogově závislé. „Bydlím přímo u viaduktu a je to šílený, bohužel tento stav už je několik měsíců. V autě neustále někdo spí, lidé se tam střídají,“ sděluje místní obyvatelka Šárka. A není sama, kterou tato situace trápí čím dál více.
„Chodím kolem denně a nepřestává mě šokovat, v jakém stavu jsou jednotlivá podloubí. O kus dál je to snad ještě výživnější. Přes den je to hůř vidět, poněvadž tam parkují auta, nicméně k večeru a o víkendu je tam skoro prázdno a ten hnus je lépe viditelný. Všude odpadky a výkaly. Smrdí to tam snad ještě hůř, než to vypadá,“ svěřuje se Blesku Eliška (31).
Snaha bez odpovědi
Mnoho lidí si už podle svých slov všude možně stěžovalo, ale odpovědi se jim nedostalo od žádné ze stran. „Vraky těch aut jsou tam víc než rok, policie je odvézt nechce, pořád se na něco vymlouvají. Já bych strašně ráda tady v okolí něco změnila, bohužel jsem nabyla dojmu, že vedení Prahy to vůbec nezajímá. Samé výmluvy a svalování odpovědnosti na ty další,“ pokračuje pro Blesk Eliška (31).
Přitom Negrelliho viadukt patří k historickým památkám Prahy. Viadukt, též nazývaný jako Karlínský viadukt nebo viadukt Společnosti státní dráhy, je v Praze prvním železničním mostem a v současnosti druhým nejstarším mostem přes Vltavu.
Celkově je považován za třetí nejdelší most v Česku. Byl postaven v letech 1846–49, do provozu byl pak uveden 1. června 1850. Most je dlouhý 1110 metrů a po svém dokončení měl 87 kamenných oblouků. Stavbu řídil významný rakouský dopravní inženýr Alois Negrelli. Dnes je okolí plné odpadků a sloupy jsou posprejované. Jeden, který pokrývá celou výšku a šířku sloupu, nese nápis „hovno“. Blesk osloví instituce a orgány, které mají na okolí a samotnou stavbu vliv, aby tak pomohl občanům v nápravě současné situace.
