7°C
Nenápadné místo obklopené valy zeminy nedává znát, že se tu Němci po 27. květnu 1942 během stanného práva mstili za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. „Byla tu i za druhé světové války normální střelnice, popravy tady probíhaly »jen« 35 dní,“ přiblížil Emil Kulfánek z Českého svazu bojovníků za svobodu. Zabito bylo celkem 546 odbojářů – všichni přivázáni ke kůlu a zastřeleni se zavázanýma očima.
Vše probíhalo k večeru a platil totální zákaz se na popravy dívat i z okna okolních domů. Dnes v památníku najdeme na místě čtyř kůlů kříž, sochu umučené postavy a desku se jmény části popravených.
Rekonstrukce kobyliské střelnice vyšla na 13 milionů. Byla totiž zničená od vandalů i přemnožených divokých prasat. Radnice Prahy 8 místo smrti mnoha českých vlastenců opravila, střelnice byla vyčištěna, nainstalována byla nová dlažba, závlahový i kamerový systém. Vchod bude nově možné na noc uzavřít.
Inteligentní bestie
Reinhard Heydrich (†38) se dostal na úřad zastupujícího říšského protektora 29. září 1941, aby zatočil s bujícím odbojem. Po atentátu 27. května 1942 ještě žil, ale 4. června zemřel údajně na otravu krve.
Jaromír Lisý (95), odbojář: Rakve se vyráběly na 3 směny
Jaromír Lisý (95) byl vězněn v Terezíně, když se dozvěděl o smrti Heydricha. Na popravišti v Kobylisích skončil jeho kamarád, atlet Evžen Rošický (†27). Kvůli zapojení do odboje Jaromír Lisý v roce 1941 putoval do vězení. O atentátu na protektora se dozvěděl od bachaře.
„Řekl mi, že teď to budeme mít těžké. Hned nato se začaly vyrábět v Terezíně rakve na tři směny. Tušili jsme, že kvůli popravám,” líčil Lisý. Pak došla řada na něho. „Nahnali nás do náklaďáku a jeli jsme tím směrem. Bál jsem se, že skončím na střelnici, naštěstí jsme zastavili na pankrácké věznici.“
Nepovedená výstraha
Když se v roce 1943 znovu rozmohl v protektorátu odboj, proběhla na výstrahu 8. července jediná veřejná poprava. Na smrt čtyř četníků se dívalo 150 vybraných kolegů. Jenže odsouzenci před smrtí vykřikovali protiněmecká hesla a svou odvahou podpořili ostatní a nacisté od veřejných poprav upustili.
Generál i spisovatel
Vraždění na kobyliské střelnici mělo mít jak odstrašující efekt, tak sloužilo i k likvidaci odboje. Němci tak bez soudu na základě stanného práva zabíjeli hlavně českou inteligenci a vlastence pomáhající parašutistům.
Generál Alois Eliáš byl sice předsedou protektorátní vlády, reálně ale působil jako důležitá spojka odboje. Za svou činnost byl zatčen už 27. září 1941, s popravou se čekalo. Po smrti Heydricha měla teprve pro Němce ten správný efekt.
Spisovatel Vladislav Vančura svým komunistickým smýšlením Němce dlouho dráždil, proto při stanném právu neváhali. Zastřelen byl už 1. června 1942, ještě před Heydrichovou smrtí. Poprava měla být symbolickým úderem umělcům.
Olympionik a běžec Evžen Rošický byl před válkou komunista a psal sportovní články do Haló novin. V roce 1941 se zapletl do odboje, za který byl po smrti Heydricha zatčen a 25. června 1942 popraven v Kobylisích. Je po něm pojmenován stadion na Strahově.
