„Nejhorší na ulici je samota,“ říká rozhodně Karim a ihned udává příklad muže, který kvůli svému samotářství dopadl špatně. Byl jím Miroslav Szamzeli, který zachránil dítě z kontejneru. Odsoudila ho většinová společnost, odsoudila ho bezdomovecká společnost a skončil v Bohnicích. Podle Karima však život ve skupince má zase jiné zádrhely. „Nemůžete počítat, že v partě pěti šesti lidí vám nikdo nic neudělá. Jakmile budete mít něco, po čem druhý prahne, půjde po vás i s nožem v ruce. Na ulici nerozhoduje věk, inteligence, orientace ani pohlaví, ale síla. První rok a půl ukáže, jestli zůstanete bezdomovcem, nebo se vrátíte do normálního života.“

Karlovo náměstí: Nejnebezpečnější zóna!

Zdejší park a husté keře poskytují úkryt pro mnoho feťáků, bezdomovců i deviantů. V ulici Myslíkova jsou studentky, které se prodávají na privátech. Na Karláku od Lazarské k Faustovu domu provádí nejstarší řemeslo matky od dětí.

Agresoři a hřbitovy

Mezi nebezpečná místa Prahy Karim řadí Jungmannovo náměstí, kde často posedávají agresivní alkoholici bez domova. Masarykovo nádraží, kde se daří kapsářům, a varuje, že na obydlí lidí bez domova můžete narazit pod mosty, v parcích či na hřbitovech.

Hlavní nádraží: Prostitutka z dokumentu

Park u hlavního nádraží a samotné nádraží je nebezpečné kvůli zlodějům. Nedávejte na odiv drahé věci, protože jste neustále v jejich hledáčku. Zasklené schody před budovou slouží jako toaleta, ložnice, šlehárna pro feťáky a domlouvají se tam klienti na sex. Nejslavnější prostitutkou je zde Katka, kterou můžete znát ze stejnojmenného dokumentu od Heleny Třeštíkové. „Ta chodí za psaníčko drog. Bere dva a půl gramu heroinu třikrát denně,“ říká Karim.

Václavské náměstí: Zlodějky s alobalem

Podle Karima jsou někteří policisté úplatní. „Někteří z nich jsou sexuální klienti,“ doplňuje. V dolní části Václaváku jsou prý neúplatní policisté, protože se tam střídá sedmdesát mužů zákona. Některým zlodějkám na Václavském náměstí se říká alobalky. Batoh mají vystlaný alobalem, aby zboží, když ho vynášejí z obchodu, nepípalo. Toalety na Václaváku slouží jako místo pro poskytování sexuálních služeb. V kabince můžete být za pět korun jen patnáct minut, proto tam pasák, pokud trvá pohlavní styk déle, dohazuje z venku peníze. České prostitutky najdete jen na zastávce směrem k Jindřišské. Park za muzeem je šlehárna pro feťáky.

Smrt v popelnici

Popelnice slouží lidem bez domova jako obchod. Hledají v nich oblečení, jídlo a další předměty. V černých plastových kontejnerech někdy i bydlí, což se některým stalo osudné, když je popeláři přehlédli. Popelníky jsou jako trafiky. Bezdomovci si tam chodí pro nedokouřené cigarety.

Žebrání

Žebrota má mnoho podob. Mobilní – metro, venkovní, církevní – kostely, zvířecí se dělí na dva typy, když je pes postižený, je výdělečný, když je dobře živený, je to hlídač. Pak je dětská žebrota, turistická, klečící. Když člověk hraje na hudební nástroj nebo dělá živou sochu, je to busking, který je legální.

VÝDĚLKY Z ŽEBROTY:

Hlavní nádraží: 300 Kč/den

Karlovo, Václavské a Staroměstské náměstí: 500–800 Kč/den

Karlův most: 7000–8000 Kč/den

Na Karlově mostě je jenom klečící žebrota a žebrající musí dávat peníze mafii.

Posvětí v číslech podle Karima

  • 80 % prostitutů jsou heterosexuálové. Někteří z výdělku živí přítelkyně.
  • 10–15 tisíc prostitutek a prostitutů pracuje v Praze.
  • 2 % lidí, kteří skončí na ulici, se dokážou vrátit zpátky.
  • 1500,- berou prostitutky na Václaváku za hodinu, 4000,- za noc.
  • Lehké děvy na Karlově náměstí berou 1000,- za hodinu, 3000,- za noc.
  • 70 let je obvykle maximální věk, kdy ženy končí s prostitucí.
  • Ve čtyřiceti končívají muži.

Fotogalerie
9 fotografií