8°C
„Předběžné výsledky testů prokazují přítomnost koliformních bakterií ve vodě,“ informoval včera starosta šesté městské části Ondřej Kolář (TOP 09). Podle něj tato voda rozhodně není určena k pití a k ústní hygieně, a to ani po převaření. Dá se s ní mýt, ale nikoli nádobí.
Pravděpodobnou příčinou kontaminace vody byl pokles tlaku ve vodovodu, do kterého tak byla nasáta stojatá voda s bakteriemi ze slepé přípojky, která není zakreslena v mapě. Vodohospodáři v úterý začali s kamerovým průzkumem potrubí v Dejvicích. Hledání slepého ramene, kterým se nejspíš do vody dostaly bakterie, zabere dva dny.
Bakterii známe z Egypta
E.coli, Escherichia coli či koliformní bakterie. Pokaždé se jedná o to stejné – bakterii, která když se dostane z vnějšího prostředí ve větším množství do lidského těla, způsobuje průjmy, nevolnosti a zvracení.
Escherichia coli je tyčinkovitá bakterie, která se vyskytuje v půdě a patří také ke střevní mikroflóře teplokrevných živočichů. V menším množství ji proto obsahuje i zažívací trakt člověka. Bakterie E.coli se vyskytují v tlustém střevě a dolní části tenkého střeva. Člověk jimi bývá kontaminován od narození.
Při snížené imunitě však může dojít k tomu, že se bakterie ze střeva rozšíří dále po těle. Ve větším množství tak způsobují některé kmeny bakteriální infekce. Češi se s ní nejčastěji setkávají v Egyptě, kde stačí sníst jablko omyté tamní vodou nebo si dát do drinku led vyrobený z kohoutkové vody.
Tato bakterie je indikátorem fekálního znečištění a byla objevena již v roce 1885 rakouským bakteriologem Theodorem Escherichem. Jako první ji pak pozoroval a popsal v roce 1947 americký molekulární biolog Joshua Lederberg. Ochrana proti bakterii? Především dodržování základních hygienických pravidel. V případě otravy vody v Praze však šlo o zákeřnou cestu šíření.
Vybrakované regály, zavřené restaurace. V Dejvicích se změnil život. Matěj Smlsal, Jan Jedlička
Kmenů bakterie E.coli, které způsobují onemocnění, je více. Některé mají vliv především na děti, jiné na všechny, ty obzvlášť zákeřné způsobují krvácivé průjmy, další horečky i postižení ledvin. Především průjmová onemocnění však způsobují po celém světě. V roce 1996 bylo v Japonsku nakaženo dokonce 10 tisíc lidí! Obvykle však jde o epidemie mnohem menšího rozsahu v řádech desítek nakažených.
I v Evropě se však najdou výjimky. V roce 2011 se během rozsáhlé epidemie v Evropě zkoumaly např. dovážené okurky ze Španělska, ale i jiné druhy zeleniny a především nedostatečně zpracované maso. Střevní epidemie v Německu si tehdy vyžádala čtyři tisícovky nakažených a na pět desítek obětí, útočil obzvlášť zákeřný kmen E. coli pod zkratkou EHEC (enterohemarogická E.coli).
