Zatímco v 19. a částečně 20. století by se trh bez flašinetů neobešel, dnes jsou k vidění jen zřídkakdy. A tak není divu, že se davy turistů začaly krátce po druhé hodině odpolední přemisťovat místo na Karlův most pod něj. U schodů se totiž roztočily kliky kolovrátků a nadšení flašinetáři zahájili nevídaný koncert. 

Jeden po druhém ukázal, co jeho mašinka umí - a nejen ta. Flašinetáři předvedli, že mají i zlato v hrdle. Francouzské lidovky střídaly německé, slovenské, švýcarské i polské.  Nebylo to tím, že by čeští flašinetáři byli znalí tolika jazyků. Na letošní jednodenní festival „Flašinet žije!“ se totiž vydalo přes dvacet hudebníků z celé Evropy

Video
délka: 00:52
1080p 720p 360p

Flašinet ještě žije. Poslední flašinetáři z Evropy představili své umění u Karlova mostu Eva Fornálová

Je to zážitek

Jsme takto v Praze poprvé. Je úžasný zážitek hrát pro takové obecenstvo a setkat se s dalšími lidmi se stejným koníčkem,“ těšila se Heidi (50) z Berlína, která si hru na kolovrátek oblíbila před šesti lety. Kromě lidovek zazněl například Sbor židů z opery Nabucco od Giuseppe Verdiho, předehra z Figarovy svatby od W. A. Mozarta i kankán. 

Je to moc úžasná náhoda, že jsme šli právě teď po Karlově mostě. Tohle jsem ještě nikdy neviděla. Ani netuším, co to je za hudební nástroj,“ prozradila turistka Paula, která si stejně jako zbylých sto posluchačů nevídaný koncert natáčela s obdivem na svůj mobilní telefon.

Historie flašinetu

Hrací skříňka, nebo také kolovrátek, pochází z východní Asie z období 16. století. V 18. století se rozšířil i do Evropy. Původně sloužil ke koncertování mezi vyšší společenskou vrstvou. V 19. a 20. století se začaly vyrábět skříňky přenosné. V té době se pak rozšířily na nejrůznější lidové slavnosti. Po válce pak na ně hráli vojenští vysloužilci takzvané kramářské písně, ve kterých vyprávěli o tom, co sami zažili, nebo skrze divadlo a zpěv sdíleli informace o dění ve společnosti.

Fotogalerie
21 fotografií