Obnažené dámské klíny, geometrické obrazy i depresivní koláže. Tvorba slovenských umělců v 60. až 80. letech 20. století byla značeně různorodá. Koketovala s novým realismem, pop-artem, figurální tvorbou i avantgardou. Přitom většina obrazů a skulptur nebyla dlouhé roky k vidění. Minulý režim umělce cenzuroval, zavíral výstavy a ani jim nedovolil jejich umělecká díla prodávat.

Tvorba v ústranní 

Řada umělců se nevzdala svého snu. Proto přijali civilní povolání, ale přitom tvořili v soukromí nebo na základních uměleckých školách,“ prozradila při prohlídce děl zakázaných umělců kurátorka výstavy Zuzana Bartošová. 

Video
délka: 00:29
360p

Malá ochutnávka Efo

Sbírka hned v úvodu představuje díla, která dokreslují boj mladých malířů i sochařů, již se nechtěli vzdát svobody projevu. „Most k soudobému umění Západu hledali v návaznosti na meziválečnou avantgardu. Tehdejší média skandalizovala tuhle tvorbu jako průnik buržoazní ideologie do socialistického umění,“ popisovala kurátorka nelehké období pro tehdejší tvůrce. Posléze se vrhali do kontroverznější tvorby, která kritizovala tehdejší politiku v podobě pop-artu. K vidění jsou tady díla Alojze Klima, Rudolfa Uhera, Petera Bartoše nebo například Milana Dobeše. Řada z autorů tvoří dodnes a těší se oblibě nejen na Slovensku, ale zejména v západní Evropě a Americe.

Naděje neumřela! Vajda je vzkřísil

Naděje, která pomalu s přibývajícími roky v ústraní pomalu vyprchala, se opět vrátila v devadesátých letech. Zakázaní slovenští umělci se dočkali uznání až v devadesátých letech. Tehdy se Peter Vajda rozhodl sesbírat skvosty opravdových umělců, kteří netvořili prokomunistická díla. „Všichni byli v té době chudí. V horších firmách se kupovala auta, v lepších se investovalo. A v tom přišel Peter s tím, že nakoupíme obrazy od umělců, kteří v době komunismu nemohli prodávat, a sice se jejich jména znají, ale nemají peníze,“ prozradil při zahájení výstavy jeho přítel a kolega Foglar.

Posila z národní galerie

V té době se ale Vajdovi povedlo získat na svou stranu i ředitelku národní galerie, kterou právě vyhodili. Byla jí Zuzana Bartošová - dáma, která do početné sbírky získala řadu děl, která původně mohla být vystavena ve Slovenské národní galerii. A tak se společnými silami povedlo vytvořit sbírku První slovenská investiční skupina v Bratislavě, která dnes skýtá na pět set děl. Ta cestují v rámci dílčích výstav po celém světě. Zlomek z nich je nyní k vidění i na Kampě až do 30. září.

Fotogalerie
13 fotografií