7°C
Historie hrázděného domku sahá do konce osmnáctého století, kdy byl položen základní kámen. „První zmínky o této stavbě sahají do roku 1809, kdy byla na malostranském břehu založena vojenská plovárna. Jednalo se o nejstarší rakouskouherskou plovárnu vůbec. V domečku tehdy bydlel její velitel,“ popisuje kapitán vodáckého oddílu Gemini, jenž v domku dnes sídlí, Filip Křivohlavý. Tehdy se zde koupali nejen vojáci, ale také civilisté.
Vzhled domečku se změnil koncem 60. let 19. století. „V roce 1869 nechal Václav Rytíř Bělský postavit třetí visutý most v Praze – Rudolfovu lávku,“ ukazuje na spojku z řetězové lávky, kterou po letech našli zakopanou v zemi u domu. V té době, kdy třímetrová lávka na šířku vedla skrz tento pozemek, dům obýval výběrčí mýtného. Lávka tady byla do roku 1914. Následně dům opět připadl veliteli plovárny.
Boj o život domu
V roce 1950 byla plovárna zrušena. Místo se proměnilo v malebnou restauraci s výhledem na vodu. „A v období mezi válkou tady byl wehrmacht. A domek se stal s největší pravděpodobností skladištěm. Důkazy na to ale nemáme,“ usmívá se Filip při procházce dnes už opraveným domem, který po válce dlouhé roky chátral.
V roce 1978 se podařilo vodáckému oddílu Gemini tohle místo získat, i když boj s komunisty, kteří dům chtěli srovnat se zemí a na jeho místě postavit parkoviště, zpočátku připomínal boj s větrnými mlýny. „Schovávali jsme se pod hlavičkami různých jiných organizací,“ vysvětlil Křivohlavý, co pomohlo tomu, že skautský vodácký oddíl nakonec po několika měsících snah přece jen zvítězil.
Zničující povodně
I když se ale podařilo vodákům domeček získat, vyhráno zdaleka neměli. Jeho budoucnost totiž už začátkem 21. století ohrozily přírodní živly – povodeň v roce 2002. „Původně jsme tady měli loděnici, ale ta s povodněmi uplavala společně i s kánoemi. Zachovala se pouze jedna pramice z té doby,“ prozrazuje kapitán vodáků na malé zahrádce u vody.
Domek poté vodáci značně zrekonstruovali. „Prostory se od té doby hodně změnily. Celá horní kajuta byla přebudována. Byly navíc vytvořeny sklepní prostory i pro uskladnění. A v roce 2009 jsme vybudovali i archiv,“ prozradil, jak místo zvětšili pro možný vývoj oddílu. Nyní zde pořádají programy pro děti, filmové večery, fotografické soboty i středeční schůzky, při kterých se děti zdokonalují nejen ve veslování na vodě, ale také se učí novým věcem třeba při vázání uzlů i sociální interakci. „Doufáme, že tady budeme i dalších třicet let,“ říká nakonec s úsměvem Filip Křivohlavý.
Podívejte se, jak to vypadá uvnitř dnes:
