Do zeleného ráje, který v metropoli nemá obdoby, se běžný návštěvník nepodívá. Na Homoli, jak se místu říká, ho však už v roce 1934 založil hostivařský rodák a patriot Josef Koukal (†86). „Původně holý kopec osázel desítkami dřevin,“ řekl Blesku Jaroslav Cepák, vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea.

Dodnes tu například rostou stříbrné smrky vysázené zakladatelem. Ačkoli se dnes zeleň potýká s nedostatkem vody, prospívá a roste tu řada pro Prahu netypických stromů či keřů. V jejich větvích pak nacházejí útočiště i ptáci, kteří se po celém Česku vyskytují jen velmi vzácně.

Pěnice černohlavá je sice typickým lesním ptákem, v pražském arboretu se jí však líbí.
Pěnice černohlavá je sice typickým lesním ptákem, v pražském arboretu se jí však líbí.
Autor: Martin Přibyl, INT

Také péče o toto místo je zaměřena na zachování co nejrozmanitějšího přírodního prostředí – tráva se zde seká mozaikovitě, větve ze stromů se neštěpkují a na některých místech je ponecháno spadané listí. Díky tomu nachází v arboretu svoje útočiště mnoho bezobratlých živočichů či ptačích druhů, kterých zde a v blízkém okolí hnízdí asi 25 druhů.

Líbí se tu dudkům i králíčkům

I přestože arboretum není rozlohou velké, pro shánění potravy i hnízdění tu nabízí lepší podmínky než třeba petřínské hvozdy. Také proto se tu vyskytuje mnohem více druhů. „Například předloni jsme tu nějaký čas měli samici dudka,“ uvedl Cepák. „Vzácností je pak třeba celoroční hnízdění a přezimování jednoho z nejmenších evropských ptáků králíčka ohnivého.“

Užitečný „nepořádek“

Vytvořit ptákům i hmyzu co nejrozmanitější přírodní prostředí znamená také omezit lidské zásahy na minimum. Například tráva se tady seká mozaikovitě.

„Moderní sekačky jsou tak rychlé, že znemožňují hmyzu včas se schovat nebo uprchnout. Díky tomu třeba na Petříně vůbec nejsou sarančata,“ vysvětluje Cepák. Proto tady zůstávají plochy s vysokou trávou i hromádky spadaného listí či větví, kde mohou různé druhy žít.

Zakladatel Josef Koukal: „Komunistům arboretum nenechám!“

Prvorepublikový politik a velkostatkář Josef Koukal vystavěl zahradu na holé pláni. V okolí se teprve začínalo budovat. Uprostřed arboreta začal domkem pro zahradníka, na vilu však už nedošlo. Koukalovy plány přerušila válka, po níž se i s manželkou nastěhoval do domku.

Po únoru 1948 mu byla zabavena většina majetku. I proto se bezdětný Koukal rozhodl arboretum, kde mu bylo povoleno dožít, odkázat Národnímu muzeu. Po jeho smrti v roce 1981 sem byla umístěna kroužkovací stanice.

Číslo 1000

...zhruba tolik ptáků ročně tu uvízne v sítích ornitologů, jsou následně kroužkováni a zapsáni.