Tři lahve stoletého ležáku byly objeveny ve sklepě pivovaru zavřeného roku 1926 v Záhlinicích na Kroměřížsku, v zazděném odvětrávacím systému. Možná si ho tam „na pak“ odložili tehdejší údržbáři. „Takhle staré vzorky se nám dostanou do rukou jen výjimečně,“ přiznal Blesku pracovník pražského Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Karel Štěrba.

Podle všeho bylo pivo uvařeno v období první světové války a do dnešních dnů se zachovalo díky chladu a temnu sklepa. Jeho složení a chuť odhalili vědci v laboratořích VÚSP. Na čem si pochutnávali pivaři v době, kdy na trůně rakousko-uherského mocnářství vládl Karel I. (†34)? Pivo bylo méně hořké než dnešní a mělo vzhledem k použitým surovinám prázdnější chuť. 

3393575:full:true:truePět hodnotitelů bezprostředně po otevření lahví testovalo také vůni moku, zajímavější byla však chuť. První pivo z trojice nebylo nic moc. „Zakalené s intenzivní sírovou, až ‚splaškovou‘ vůní a chutí,“ napsali v hodnocení. Obsah druhé lahve dopadl lépe. „Tmavé, velmi kyselé s příjemně ovocným nádechem,“ zní verdikt. Třetí pivo bylo nejvíce podobné dnešnímu.

Světle hnědý nápoj obsahoval stopy bublinek oxidu uhličitého a chutnalo mírně hořce. Chemické změny prvních dvou piv totiž způsobila kontaminace, třetí zůstalo nedotčené. „Můžeme předpokládat, že před sto lety naši předkové vyráběli pivo z podobných surovin a podobným způsobem jako dnes,“ řekl Blesku Štěrba.

3393581:full:true:true

Kromě toho, že výsledky testování odhalily, jak probíhá stárnutí piva, prozradily také to, že před sto lety byli pivovarníci nuceni používat náhražky. „Mohlo to být proto, že v době války ministerské výnosy pokrývaly, co se sladu a ječmene týče, jen asi pětadvacet procent produkce pivovarů. Neměly tak možnost vařit z čistě pivovarnických surovin,“ vysvětluje Štěrba.

Technika ho rozložila na molekuly

Hmotnostní spektrometr je speciální přístroj, který určuje hmotnost částic i složení zkoumaného vzorku. „Dokáže tak identifikovat látky, které analyzujeme,“ řekl Blesku Martin Dušek, další z vědců, kteří se na analýze stoletého piva podíleli. Přístroj v této laboratoři, kterých je po celém Česku zhruba deset, odhalil výzkumníkům vlastnosti důležité pro určení totožnosti neznámých látek v nápoji. Ty buďto sám pojmenuje, nebo poskytne vědcům taková data, aby je dokázali odhalit.

První pivo se vařilo na Břevnově

Umění vaření piva se v Česku objevilo s příchodem Slovanů. Vařilo se v klášterech, ty také pěstovaly chmel. První doložená zmínka o pivu v Čechách je z roku 993. Biskup Vojtěch tehdy nechal postavit benediktinský klášter na Břevnově, kde začali pivo vařit. Pro české pivovarnictví je však zásadní rok 1842 a založení Měšťanského pivovaru v Plzni. Tamější pivo se stalo vzorem pro ostatní pivovary. Lidé si ale pochutnávali na pivu už před 4000 lety, poprvé nejspíše ve starověké Mezopotámii.

Fotogalerie
2 fotografie