„Dějiny tohoto mostu se svazují s obcí Smíchov, která je zmíněná s korunovací Václava II. v červnu roku 1297. V této lokalitě se nacházel klášter Kartouzský, který dominoval tehdejším duchovním statkům. Výnosy ze smíchovské obce byly používány na provoz a opravu Karlova mostu,“ přiblížil odborník Jan Zemánek z Technické správy komunikací (TSK) zvyky, které předcházely samotnému vzniku Palackého mostu.

Zahájení výstavby Palackého mostu ve druhé polovině 19. století v Praze vzešlo z reakce na neustávající rozvoj hlavního města. Průmyslový Smíchov se napojil na centra těžby uhlí pomocí železnice a bylo potřeba propojit oblast s centrem metropole.

Most stavěla Vídeň

„V roce 1871 bylo založeno družstvo pro vybudování nového, v té době třetího mostu přes řeku v Praze. Základní kámen byl položen 13. května 1876. Stavba byla svěřena vídeňské firmě bratří Kleinů, Schmolla a Gartnera. Kesonové zakládání (keson je speciálním typem potápěčského zvonu, který se používá pro práce pod hladinou - pozn. red.) provedla smíchovská česká strojírna barona Ringhoffera. Stavba probíhala v rychlém tempu, zahájena byla 22. prosince 1878 a nesla jméno ‚Kamenný most z Prahy na Smíchov‘,“ prozradil Jan Zemánek.

Palackého most roku 1930
Autor: ČTK

Palackého most postavili v tehdy ještě užším profilu odborníci v českých národních barvách. Záhlaví pilířů a klenba vznikla z modré žuly, poprsní zdi z červeného pískovce a kuželky zábradlí se skládaly z bílého kararského mramoru.

Dělníci si svítili svíčkami

Výstavba přemostění probíhala podobně jako v případě opravy Karlova mostu po rozsáhlé povodni v roce 1890 pomocí takzvaných kesonů, které se spouštěly z pomocného lešení v řece a poskytovaly tak dělníkům možnost trvale pobývat pod vodou.

Podélný řez kesonem Palackého mostu, který je ve fázi výstavby.
Autor: Technický obzor, Ing. Reiter

„V kesonu pracovalo ve čtyřech směnách 14 až 16 dělníků. Pracoviště ve zvonu osvětlovalo množství stearinových svíček s minimálním zdrojem kouře. Každý den se padesátitunový keson ponořil o 25 centimetrů do štěrkového dna Vltavy. Jak se postupně keson spouštěl, druhá četa nadezdívala na stropě ocelového zvonu kamenný dřík pilíře,“ popsal důmyslný průběh tehdejších prací Jan Zemánek.

Úspora a povodně

V souvislosti s konstrukcí Palackého mostu se naši předkové rozhodli provést určitá úsporná opatření. Stavbu totiž neukotvili až do samotného skalnatého podloží, které se v Praze nachází v hloubce devíti metrů pod hladinou vody. Zastavili se zhruba v šesti metrech, kde provedli tlakovou zkoušku, kterou se technici přesvědčili o rovnováze kesonu v ulehlém štěrkopísku.

Provoz na Palackého mostě roku 1983
Autor: ČTK/Hrala René

„Je to jeden z důvodů, proč navrhujeme, aby se do tohoto mostního objektu vstoupilo. Připravujeme studii proveditelnosti rekonstrukce Palackého mostu. Našim předkům vyšlo, že keson je v hloubce šesti metrů stabilní. Z povodně roku 1890, která poničila Karlův most, ale víme, že by se nám tato úspora nemusela vyplatit,“ upozornil odborník TSK.

Tehdejší ničivá velká voda dokázala pobořit Karlův most. Na základě zjištění odborníků z archivních materiálů řeka most podemlela právě v hloubce šesti metrů.

Novodobý vzhled Palackého mostu v Praze
Autor: Martin Přibyl

„K události v roce 1890 bohužel došlo až dvanáct let po dokončení Palackého mostu. Poničení Karlova mostu během povodně nás vyškolilo, případná velká voda nás může za tuto úspornou etapu vytrestat. O Palackého most se nebojíme, ale musíme být na straně bezpečnosti. Může se proto stát, že u konstrukce bude potřeba provést ochranná opatření podobně, jako u Libeňského mostu,“ dodal Jan Zemánek.

Palackého most měl během své existence stavební prvky, které už dlouhá desetiletí nejsou součástí tohoto přemostění. V minulosti místo krášlily mýtné domky a sousoší. Co se s nimi stalo a kde se dnes sochy nacházejí, prozradíme v dalším pokračování našeho seriálu o pražských mostech.

Podívejte se na dobové snímky a výkresy Palackého mostu:

Fotogalerie
13 fotografií