Českým průkopníkem v oblasti letectví se stal Jan Kašpar. Právě on roku 1910 předvedl Pražanům poprvé motorové letadlo ve vzduchu. Experimenty zahájil už na jaře v rodných Pardubicích, netrvalo však dlouho a také v metropoli se začal aviatik shánět po vhodném místu pro vzlet.

Jako ideální se začaly jevit pláně na sever od Prahy za někdejší Kneiflovou cihelnou v místech, kde dnes stojí sídliště na Proseku s parkem Přátelství. V průzkumu vyhovujícího prostoru pro vzlet českým nadšencům pomáhal také letec Jullerot z Francie, tedy evropské kolébky aviatiky.

Sedláci si vydupali žně

První let v Praze se měl původně odehrát ještě během jara. „Nemohlo se ale začít hned, protože prosečtí i vysočanští pečliví hospodáři a sedláci si vymínili, že létat se bude až po žních. Většina polí v okolí letiště patřila pražskému obročí a místo původně plánované pro přihlížející diváky a pro jejich přístup na pláň bylo v majetku místních sedláků. A ti se nechtěli připravit o úrodu pošlapanou přihlížejícími diváky,“ vysvětlil tiskový mluvčí Prahy 9 Jiří Houdek, který redakci Blesk.cz poskytnul dobové informace z novin a kronik.

První český letec Jan Kašpar se svým letounem na letišti
První český letec Jan Kašpar se svým letounem na letišti
Autor: ČTK

Ačkoliv zemědělci tehdy dosáhli svého, touha vidět poprvé letadlo ve vzduchu byla veliká. Žně se proto v zájmu letectví urychlily a slavný první letecký den v Praze se mohl konat už v neděli a pondělí 14. a 15. srpna roku 1910.

Zkušební den se povedl

„První den to bylo vlastně jen ověřování vlastností nového letiště a pro Jana Kašpara současně i ověření vlastností jeho nového letadla typu Blériot XI, které si přivezl z Francie. Zkouška dopadla nad očekávání dobře, letiště i letoun vyhovovaly,“ prozradil z dobových zdrojů Jiří Houdek.

Už během prvního dne Kašparovu vzletu přihlíželo 30 000 diváků. Aviatik se svým strojem dosáhl nad Prosekem výšky 161 metrů, let trval přesně 10 minut a 59,2 vteřiny. Nadšení desetitisíců přihlížejících bylo obrovské.

Ostrý start byl velkolepý

Hlavní program se konal den poté. Tuto událost si nenechalo ujít na tehdejší poměry neuvěřitelných 60 000 platících diváků z Prahy i okolí. Cestu k letišti doprovázely plakáty, kterými České aviatické družstvo doslova upozorňovalo „rodiče na nebezpečí ze zvýšeného ruchu dopravního, aby nepouštěly dítek bez doprovodu na cesty a silnice, a napomínaly odrostlejší mládež, aby nevstupovala, kam není dovoleno“.

Jan Kašpar, průkopník českého letectví (1883-1927)
Jan Kašpar, průkopník českého letectví (1883-1927)
Autor: ČTK

Další plakáty upozorňovaly, že „po včerejší velice zdařilé zkoušce let dnešní ing. Kašpara na Proseku zabezpečen!

Dramatické selhání techniky

Během hlavního programu dostal Jan Kašpar přihlížející dav podle dobových zdrojů do varu. Znovu při svém letu překonal výšku 160 metrů a zůstal ve vzduchu téměř 11 minut. Během události vzletěl aviatik hned několikrát, závěr se neobešel bez dramatických chvilek.

Při posledním výletu nad zemský povrch vystoupal Kašparův letoun až do výšky 200 metrů a při jeho sestupu přihlížející lidé strnuli: letadlu totiž vynechal motor a stroj se klouzavě blížil k zemi. Z různých novinových článků není jasné, v jaké výšce k tomuto defektu došlo. Některé listy uvádějí 150, jiné 200 metrů nad povrchem.

„Při přistávání narazilo letadlo na travnatý mezník a havarovalo. Letoun se lehce poškodil, ale inženýr Kašpar vyvázl z havárie bez pohromy. K dopadu došlo daleko od místa pro diváky, pro jejich uklidnění přivezli k nim od místa nehody kočárem živého, spokojeného a mávajícího Jana Kašpara. Projel okolo mávajících diváků a radostně se s nimi zdravil,“ dodal k prvnímu leteckému dnu v Praze Jiří Houdek.

Další slavné lety a smutný konec

O rok později se Jan Kašpar proslavil letem z Pardubic do Chuchle, kdy 13. května 1911 v letadle vlastní konstrukce překonal vzdálenost 121 kilometrů za 92 minut ve výšce asi 800 metrů.

Další slavný let na sebe nenechal dlouho čekat, tentokrát šlo o první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trase Mělník - Chuchle, kterou Kašpar zdolal za 41 minut a 55 sekund. Slavného aviatika bohužel nečekala zářná budoucnost. Nadšenec zemřel v chudobě 2. března roku 1927, kdy pod vlivem duševní nemoci spáchal sebevraždu.

Fotogalerie
6 fotografií

Zajímá vás, jak vypadá vzlet letadla v Ruzyni? Podívejte se v tomto díle pořadu Selfie z Prahy:

Video
délka: 07:08

Záběry z kabiny: Takhle startují letadla v Praze! A Monika chová v pokoji přes 20 ježků. Matěj Smlsal, David Vaníček, Hudebnibanka.cz