Myšlenka na založení klubu se zrodila roku 2010. „Nápad vzešel z jedné návštěvy u naší kolegyně Aleny Klímové, majitelky prasátka Žoliny. Tehdy jsme byly tři, Já Alena Klímová a Věra Neradová,“ vzpomíná spoluzakladatelka Martina Katzerová.

Původně šlo majitelkám prasátek o šíření osvěty a pořádání společných setkání. Další důležitou věcí bylo jednání s kompetentními úřady o výjimkách pro jejich mazlíčky. „Prase, ať už to doma na gauči, nebo v kotci někde ve velkochovu, je legislativně v celé EU zvířetem hospodářským, a proto se na něj vztahují zákony a nařízení pro hospodářská zvířata,“ vysvětlila Martina.

Českému klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti se podařila domluva se Státní veterinární správou ČR. to znamená, že prasátka registrovaná v klubu mohou volně cestovat v rámci Česka a smějí být označena identifikačním mikročipem, tak jako psi.

Veterinární srazy i prasečí soutěže

V roce 2010 tedy vznikl v Sedmihorkách klub, který sdružoval 16 majitelů miniprasat. Dnes je členem 211 majitelů s 266 prasátky.

„Vlastníci pochází z celé České republiky, ale máme i členy ze Slovenska a dvě prasátka z Německa. Na Slovensku žádná podobná organizace neexistuje a v Německu se sice majitelé prasátek sdružují, ale jen formou diskuzních fór a jejich činnost zdaleka nedosahuje objemu činnosti naší,“ uvedla jedna ze zakladatelek klubu.

Klub, který sdružuje miniprasátka, vznikl roku 2010. Majitelé pořádají různé srazy, prasátka se ale mezi sebou nesnesou.
Autor: Martina Katzerová

Vlastníci prasátek pořádají také pravidelné srazy a veterinární akce. Ty se konají vždy na jaře a na podzim v Praze. „Prasátkům je třeba upravovat spárky a prasečím klukům i klektáky a páráky – ty velké zahnuté zuby nahoru. Dále se na těchto akcích prasátka očkují proti července, což je velmi závažné onemocnění,“ upozornila Martina Katzerová. Za prasátky, které nejsou zvyklé jezdit autem, pak dojíždějí kluboví veterináři sami.

Kromě veterinárních srazů pořádají majitelé ale i každoročně v červnu setkání v kempu Sedmihorky. Tam se dokonce pořádá prasečí soutěž, kterou organizují Jana Brabcová a Gabriela Ječménková. „Prasátka soutěží v různých disciplínách. Všechna dostanou medaili a vítězové ještě meloun,“ řekla Martina. V prosinci se zase prasátka scházejí na vánoční besídku.

Prasata se mezi sebou nesnesou

Na srazech s prasátky ale musí být majitelé na pozoru, jelikož miniprasata se mezi sebou většinou nesnesou. „Rozhodně to není tak jako u psů, kteří se zpravidla těší na společné vycházky. Pakliže se prasátka sejdou na neutrálním území, tak jak to bývá při našich společných akcích, tváří se, jako že jsou na místě sama a žádné jiné prasátko v dohledu není,“ sdělila jedna z prvních majitelek prasátka.

A přestože jsou tato zvířata vysoce inteligentní, tak na srazech občas napadají nově příchozí tvory.

Miniprasátka se od psů také liší tím, že jejich chov jako domácího mazlíčka je mnohem složitější. Navíc se dožívají třeba až 20 let.

Vládne u nich zásadně matriarchát, proto je na výchovu lepší a tvárnější kluk. „Nerada se podřizují a svou inteligenci používají výhradně pro svůj prospěch. Když to shrneme, prasata nikdy nebudou pracovat či poslouchat tak, jak to známe u psů,“ dodala Martina.

Prasátka lidé chovají jak v bytech, tak v domech se zahradou. Druhá varianta je samozřejmě lepší. Pokud máte prasátko, mějte se ale na pozoru.

Když ho necháte venku, musí mít zateplený přístřešek slámou, kde se může zahřát. Mladá prasátka před pubertou je také lepší nenechávat doma samotná. „Jsou velmi zvídavá, často se nudí a jsou schopna udělat z bytu kůlničku na dříví dřív, než se majitel vrátí, byť jen z krátkého nákupu,“ řekla s úsměvem zakladatelka spolku.

Miniprase váží do 140 kilo

Nejstaršimi prasátky v klubu jsou jedenáctiletí Ňák z Brna a Karkulka, která patří zakladatelce Martině. Prasátka ale trpí častými nemocemi a vrozenými vadami.

„Chovatelé velmi často ve snaze získat velmi malá selata připouští malé, mnohdy ne zcela zdravé jedince s jinými malými, ne zcela zdravými jedinci. A v tom nejhorším případě ještě příbuznými. Z takovýchto spojení se rodí prasátka se srdečními vadami, epilepsií, vadami pohybového aparátu a podobně,“ sdělila Martina Katzerová.

Klub, který sdružuje miniprasátka, vznikl roku 2010. Majitelé pořádají různé srazy, prasátka se ale mezi sebou nesnesou.
Autor: Martina Katzerová

Pokud uvažujete nad tím, že si pořídíte miniprasátko místo psa, nemyslete si, že budete celý život spát s malým roztomilým selátkem. „Za miniprase je ve světě považováno prase, které v dospělosti váží do 140 kilo,“ vysvětlila majitelka Karkulky.

Jelikož prasátka nemají přímo jednoznačná plemena jako psi, je těžké odhadnout, do jakých rozměrů vyrostou. „Vyjma Ferdy II. Veliké a Sidíka, kteří jsou zástupci plemene anglická landrace, a proto jako dospělá váží okolo 300 kilo, dále kromě dvou prasečích slečen plemene kune kune a pěti divočáků, jsou všechna u nás registrovaná prasátka miniprasátky,“ dodala Martina.

Při venčení prasátka musíte také počítat s tím, že se z vás stane tak trochu celebrita či podivín. 

Podívejte se, jak vypadají prasátka z klubu:

Fotogalerie
29 fotografií