9°C
V rámci festivalu Prague Pride otevřeli v Galerii Jaroslava Fragnera nevšední výstavu. Věnuje se všem možným tématům, kdy se nejen v minulosti prolínaly motivy sexuality a architektury.
„Sexualita v architektuře rozhodně není jedno, velmi na ní záleží,“ prozradil Blesk.cz autor a kurátor výstavy Ladislav Zikmund-Lender. Expozice si klade za cíl zeširoka pokrýt intimitu a role mužů a žen v průběhu ovlivňování moderního stavebního umění.
V jedné z výstavních místností si proto návštěvníci mohou prohlédnout příklady staveb, které přímo svým tvarem připomínají lidské pohlavní orgány. Ze všech předvedených exemplářů jednoznačně vyčnívá fotbalový stadion, který měl vzniknout v Kataru pro plánované mistrovství světa ve fotbale roku 2022.
Stavba měla připomínat tradiční arabskou plachetnici „dhau“, místo toho ale její vizualizace všem na první pohled evokovala ženskou vagínu.
Tím spíš, že návrh vzešel od ženy-architektky Zahy Hadid, byl stadion v této podobě zamítnut a k jeho realizaci tedy nikdy nedošlo. „V arabském světě zamýšlená stavba tehdy vyvolala velký skandál,“ vysvětlil kurátor výstavy Zikmund-Lender.
Věže jako pyje
Expozice se v daném tématu věnuje také stavbám, které svým vzhledem připomínají mužské přirození. „Tyto mrakodrapy jakožto novodobé totemy symbolizují mužskou sexuální energii,“ řekl autor výstavy. Mezi udávanými příklady možná trochu překvapivě vystupuje také Žižkovská věž.
Vzhledem k vlastnímu motivu mužského přirození v architektuře je součástí výstavy také časopis o komínech, které podrobila studii česká umělkyně Lenka Klodová. Také tyto stavby podle některých názorů tento lidský orgán připomínají.
Sexualitu v architektuře velice obdivoval i český stavitel Jan Kaplický. Podle něj byla erotika zbytečným tabu, které nebylo zapotřebí. Když podle kurátora Zikmunda-Lendera někdo Kaplického tvorbu označil za „sexy“ či erotickou, byla to pro něj největší pocta.
Vztahy mužů a žen architekturu ovlivnily
Velice podrobně se výstava věnuje také motivu role mužů a žen ve společnosti. Návštěvníci tak mohou v Praze obdivovat například rekonstrukci ložnice architekta Adolfa Loose. Umělec, který se narodil v Česku, tvořil na přelomu 19. a 20. století.
Jeho ložnice byla navzdory všem tehdejším předsudkům zcela otevřená a netvořila samostatnou místnost. Největší ozdobou pak byla žena ležící na posteli. Kdokoliv přišel k Loosovi na návštěvu, viděl okamžitě do jeho intimní místnosti, která podle umělce měla sloužit k jiným činnostem než pouze ke spánku.
Videoprojekce a vzdychající postel
Během procházení výstavy mají lidé možnost sledovat také různorodé videoprojekce, z nichž jednoznačně vyčnívá video ženy, která „souloží s architekturou“. Žena je na projekci vzrušená stavbou, ve které se nachází, což dává svým projevem znát. V kontrastu pak jsou vidět překvapené reakce kolemjdoucích.
V galerii narazíte také na červenou postel s otvory. Jde o dílo slovensko-maďarské umělkyně Ilony Németh s názvem „polyfunkční žena“. Pokud si na postel lehnete, což výstava lidem dovoluje, uslyšíte spoustu vzdychajících ženských hlasů.
Poslechněte si vzdychající postel:
Vzdychající postel na výstavě Sexuality v architektuře. Daniel Vitouš
Nudismus v architektuře
Expozice „Sexuality a architektura“ pokrývá také experimentální tvorbu nejen homosexuálních architektů, kteří během vyjadřování svých postojů navrhovali zcela průhledné domy pro bydlení, ve kterých by jeho obyvatelé chodili nazí. Praktické využití však tyto stavby nikdy nenašly.
„Nahota a svoboda, kterou nudismus zprostředkovává, se ovšem staly důležitou součástí moderní architektury,“ prozradil kurátor Zikmund-Lender.
Výstavu v Galerii Jaroslava Fragnera můžete navštívit až do 25. září. Do 11. srpna mají lidé příležitost projít si expozici za komentované prohlídky, v září poté proběhne ještě debata a další přednášky k tématu. V galerii dojde v příštím měsíci také na křest katalogu, který se sexualitě v architektuře věnuje.
Výstava pokrývá téma velice obsáhle. Prohlédněte si, na co dalšího v galerii narazíte:
nevědomá
