Za Karla IV. odstartoval rozmach prostituce v uličkách Prahy

Nejstarší řemeslo na světě má svou bohatou historii i v uličkách Staré Prahy. Nevěstince tak vznikaly hlavně poblíž vojenských kasáren či studentských kolejí. „Prostituci se velmi dařilo ve 14. století za Karla IV., kdy se hampejzní domky nacházely v oblasti ulice Bartolomějská a Konviktská. Této části se přezdívalo »Pražské Benátky« a slušný člověk se tomuto místu obloukem vyhýbal,“ prozradila Dana Kratochvílová, průvodkyně ze spolku Praha Neznámá. Kolem roku 1913 bylo na území Prahy dokonce doloženo 25 koncesovaných nevěstinců a prostituci se tak hojně dařilo.

Jak to v nevěstinci fungovalo dříve? V kurzu byla jak extravagantní společnice, tak puťka

Nevěstky, společnice, konkubíny. I tak se označovaly příslušnice nejstaršího řemesla.
Nevěstky, společnice, konkubíny. I tak se označovaly příslušnice nejstaršího řemesla.
Autor: Repro z knihy Nevěstince a nevěstky (Paseka2013)

Nevěstinec většinou nabízel sedm až osm holek. Majitel se potom snažil uspokojit široké spektrum poptávky, a tak v nabídce byly jak blondýnky, brunetky, tak hubené i baculaté, tiché či hlučné dívky. Někdy byly oblečené za sirotka, jindy třeba za vdovy. „V kurzu byly jak extravagantní společnice, tak puťky. Obvykle se zákazník v salonu pobavil se všemi holkami a pak si jednu z nich vybral na pokoj. V lepších nevěstincích se zákazník nesetkal s dalšími zákazníky, což většině klientely přišlo vhod a byla tak zajištěna jejich anonymita,“ dodala na vycházce po pražských salonech lásky, která se konala 24. května, Kratochvílová.

Lepší podniky nabízely holky za 50 korun. Holku na ulici jste mohli mít už za korunu

V Praze bylo možné najít nevěstince velmi luxusní, kam chodili i členové královské rodiny a umělecká bohéma. Nevěstinci U Červeného páva v Kamzíkově ulici, kde je dnes stejnojmenná restaurace, se tehdy přezdívalo Královský bordel. Bohatý Pražan si zde holku pořídil až za 50 korun. Další méně luxusní podniky nabízely širokou cenovou škálu a byly tak dosažitelné i pro méně majetné občany. Některé nevěstince dokonce nabízely slevu 30 procent pro vojáky, případně studenty a trampy. Na ulici bylo možné ale sehnat i holku za jednu korunu.

Jeden z nejvyhlášenější podniků neřesti byl Batalion

V domě na rohu ulic Platnéřské a Mikulášské, zhruba v místě, kde stojí dnes pražský magistrát, fungovala nálevna nejnižší třídy nazvaná Batalion. V 19. století se zde scházela největší spodina z Prahy včetně kriminálních živlů, ke kterým patřily i lehké holky. Ti se scházeli v polosklepním prostoru, kde byly jen lavice a police s lihovinami a kořalkou. Jednalo se tak o vůbec nejhorší nevěstinec na Staroměstském náměstí na místě dnešní radnice. V roce 1893 se nakonec ale podnik uzavřel. Za dob židovské asanace byl dům neřesti zcela zničen. 

Na místě dnešní radnice Prahy stál podnik zvaný Batalion, který vyhledávali pražští kriminálníci.
Na místě dnešní radnice Prahy stál podnik zvaný Batalion, který vyhledávali pražští kriminálníci.
Autor: Zuzana Kábelová

I pražský Ungelt nabízel Pražanům potěšení

Dům U Černého medvěda, který se nachází v areálu pražského Ungeltu a dnes je zde tichý hotýlek, nabízel Pražanům zábavu. Bývala zde vyhlášená noční krčma, které se říkalo Tunel. Ve vstupní části se tady vyskytovaly veteránky lásky, které se snažily nalákat kolemjdoucí muže. Blíže ke Staroměstskému náměstí stál i hodinový hotel Ungelt, ve kterém se platilo symbolických 20 korun na hodinu a za celou noc dokonce třikrát tolik. V období první republiky se zde nacházel už solidní podnik s restaurací, podobně jako je tomu dnes.

Noční podnik zvaný Tunel
Noční podnik zvaný Tunel
Autor: Repro z knihy Nevěstince a nevěstky (Paseka2013)

Dvořákovi byli slavnými provozovateli vykřičených podniků

I čtvrť Na Františku měla své vyhlášené noční podniky. Jeden z posledních pražských nevěstinců zde provozoval Jaroslav Dvořák, syn uzenářky Barbory Dvořákové, která měla už jeden nevěstinec, známý pod názvem U Dvořačky na pražském Josefově. Dvořákův nevěstinec byl provozován samotným policejním konfidentem Jaroslavem Dvořákem. Většina šéfů nevěstinců totiž byla právě policejními konfidenty a byla to pro ně taková »trafika«. Spoustu nevěstek tak využívali jako informátorky.

Více informací z prostředí pražských nevěstinců se také můžete dočíst v knize Zmizelá Praha – Nevěstince a nevěstky z nakladatelství Paseka 2013.