7°C
„Porovnává se sedm hlavních kategorií, tedy územní rozvoj, zdravotnictví, finance, životní prostředí, obyvatelstvo, podnikatelské prostředí a sociální prostředí; dohromady jde o 50 indexů,“ řekl Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, která technicky zajišťuje Systém hodnocení kvality života ve městě.
Mezi srovnávacími indexy je třeba dlouhodobá nezaměstnanost, procento zastavěné plochy, zemědělské půdy, lesů a vod, průměrný důchod, trestné činy na 1000 obyvatel, počet lékařů a lůžek na 1000 obyvatel, emise oxidu síry nebo polétavého prachu a výdaje na ochranu životního prostředí na obyvatele. Nejlepší hodnoty vykazuje Plzeň v oblasti financí a podnikatelského prostředí.
„Data, s nimiž systém pracuje, jsou ověřitelná a průkazná. Čerpáme je ze statistického úřadu, ministerstva financí a Českého hydrometeorologického ústavu, přičemž je průběžně aktualizujeme,“ uvedl Tomáš Benedikt ze Správy informačních technologií města.
Celkové umístění je průměrem hodnot ze všech kategorií. „Nashromážděné údaje ale poukazují i na témata, kterým musíme více věnovat pozornost,“ uvedl primátor Martin Zrzavecký.
Plzeň na tom například není nejlépe ve výdajích na vzdělávání. „Na jeho podporu se nyní aktivně zaměřujeme, máme Centrum robotiky, spustili jsme jedinečný koncept Smart Edu Plzeň, zavádíme robotiku na základní školy, vybavujeme školy interaktivní výukovou technikou,“ řekl.
Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře se město snaží soustředit také na životní prostředí. „V tom si nevedeme úplně nejlépe, ale všechny sledované indexy kromě jednoho se nám začaly zlepšovat. Například emise polétavého prachu i oxidu siřičitého,“ řekl.
Systém hodnocení kvality života ve městě je umístěn ZDE.
