9°C
Jednou z nich je i Žaneta Marková (26), která žije v obci Kozojedy na plzeňském břehu Berounky. Když chce na druhý, rokycanský břeh za doktorem, zajede si po objížďce osmdesát kilometrů. „Jsem sama s dcerkou Terezkou (4). Pracuji jako dělnice v továrně a rozhodně doma nemám dvě auta. Mám lékaře na druhém břehu v Radnicích, a když musím za ním, pořádně si zajedu,“ říká Marková.
Nejbližší most přes řeku je ve Zvíkovci. To je zajížďka 40 km při jedné cestě. „Celkem je to 80 km. Benzín něco stojí a také to trvá dost dlouho, protože se jede po klikatých okreskách,“ dodává Marková. Cesta k lékaři jí komplikuje život, cesta do práce je naštěstí o něco lepší. „Autem dojedu k mostu. Ten přejdu a pěšky pak jdu do velikého kopce, kde je továrna, v níž pracuji. Je to sice záběr na kondičku, musím i dřív vstávat, ale jde to. Musím to vydržet,“ dodává Marková. Stejně jako ona jsou na tom mnozí lidé z obou břehů Berounky.
Jestliže lidé z Kozojed na plzeňském břehu dojíždějí za lékaři specialisty do Radnic na rokycanském břehu, ti z Liblína mají stejný problém. Svého obvodního lékaře mají v Kozojedech. „Když nemají dvě auta, musí buď pěšky, nebo přejít most a jet autobusem. Jede ale jen ráno a zpět se vrací v poledne. A to není zrovna pro místní, kteří jdou k lékaři, moc výhodné,“ říká starostka Liblína Ester Laláková (41).
Uzavřený most komplikuje život také lidem, kteří dojíždějí za prací. „Máme tady dvě továrny. Z druhého břehu k nám každý den jezdí asi stovka lidí. A mnozí místní jezdí zase do práce do Kozojed,“ uvedla Laláková. Oba břehy Berounky v blízkém okolí mostu jsou tak doslova obsypané zaparkovanými vozy.
Místní v čele se starostkou chtěli, aby se přes řeku postavil pontonový most. To ale Krajský úřad v Plzni odmítl kvůli tomu, že k řece, a tedy i k provizornímu mostu, nejsou přístupové cesty. Most přes Berounku se má podle plánu opravovat až do začátku léta. Auta by po něm měla začít jezdit 2. července.
