Kristýnu Farskou (23) upoutala už jako miminko na vozík dětská mozková obrna. Její přítel Martin Seidl (39) pro změnu zase trpí praktickou slepotou. Problémy s lidmi z domu mají kvůli asistenčnímu psovi jménem Xonny (2) už několik měsíců.

„Venčit jezdíme za dům. Já se z vozíku nemůžu dostat ke Xonnyho výkalům. Přítele se snažím navigovat, protože nevidí, aby je sebral, ale já pokaždé v trávě taky to hovínko neuvidím. Takže tam zůstane. A to lidem vadí,“ řekla pro Blesk.cz Kristýna.

Sousedé tak na pár při venčení stále pokřikují aby uklízeli. „Udávají nás i na policii. Někteří také vyhrožují, že nám nechají psa odebrat, což by pro mě jako vozíčkářku byla katastrofa,“ dodává postižená dívka.

Partneři mají strach, co přijde. „Jeden soused nám dokonce vnikl do bytu a dost nás vyděsil. Vytváří tu atmosféru strachu. Kdybychom neměli na bytě hypotéku, odstěhujeme se. Nevíme vůbec, co máme dělat,“ říká s pláčem dívka.

Naštvaný soused

„Oni jsou schopni to po psovi sebrat. Je to v jejich silách. On ten pán zase až tak slepý není. Když ho nikdo nevidí, už nepajdá, ale i popoběhne,“ říká soused Roman Chromý (48).

V domě bydlí 20 let, žádné podobné potíže v něm prý zatím nebyly. „Ono je to i o tom, že většina lidí by jim pomohla, oni ale nikdy nikoho nepožádali. Sám jsem několikrát pomoc nabídnul, někdy přijali, jindy odmítli. Oni nic neseberou, i když pes kálí hned vedle jejího vozíku,“ zlobí se soused.

Výjimka neexistuje

„Bohužel, žádná výjimka pro invalidy není. Sbírání exkrementů si musí postižení zařídit sami. Je to jejich povinnost, na niž se žádná úleva v tomto směru nevztahuje,“ řekla Dagmar Slaninová, vedoucí opavského pracoviště Centra pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje.

„Kdo si neumí uklidit sám, musí si na to někoho sjednat,“ potvrdil šéf opavských strážníků Jiří Klein.