Odborníci postupně odkrývají hrobová místa, která pocházejí z různých období. „Vidíte otisk po lidské lebce, jeden hrob leží vedle druhého. Pohřbívání tu bylo velmi intenzivní,“ říká v místě vedoucí archeologického průzkumu Marek Kiecoň.

Posbírat se podařilo během průzkumu už jen tlející ostatky, zbytky rakví a hřeby a kování, jimiž byly opatřeny. „Dříve se pohřbívalo v posvátné půdě okolo kostelů. Všechny hroby jsou anonymní, či jsou, už asi nikdo nezjistí,“ míní archeolog.

 

Sondami nyní tým Národního památkového ústavu v Ostravě zjišťuje, co vše se skrývá pod betonovou krustou, která tvořila podlahu kostela zřejmě od 2. poloviny 20. století. Čeká pod betonem ještě nějaké větší překvapení?

„Jde nám o to, abychom zjistili, jak vypadala tato památka před novodobými úpravami. Hledáme původní konstrukce, které mají sloužit pro repliku kostela. Dokumentace existuje, je ale nutné zpřesnit informace o podzemí,“ dodal.

Archeologové budou spáleniště zkoumat až do konce listopadu, zatímco replika kostela by se mohla začít stavě už příští podzim. Její stavbu pokryje zhruba dvacetimilionová pojistka. Kromě toho je vypsaná i sbírka, na které jsou momentálně už takřka tři miliony korun. Ty by měly být použity na vybavení kostelíku.

Co se stalo?

Vzácný kostelík z 16. století vypálila v srpnu trojice paličů (18 a 19)  z Frýdecko-Místecka a z Ostravy. Dva z nich jsou ve vazbě. Za obecné ohrožení jim hrozí až patnáct let.

VIDEO: Lidé chodí na bohoslužby ke spálništi kostelíku.

Fotogalerie
33 fotografií