„Úřady trpí předsudky. Oba máme střední školu, žena je ošetřovatelkou, já jsem se věnoval masérství,“ vysvětluje Oleg, který přišel o zrak kvůli cukrovce a zranění v roce 2001. Pár se o dítě snaží už mnoho let. Miloslava dokonce podstoupila 7 pokusů o umělé oplodnění poté, co se jí nepodařilo otěhotnět přirozenou cestou. Bohužel nevyšly ani ty. A tak se manželé společně v říjnu 2012 obrátili na úřady s žádostí o adopci. 

„Sociálka v Opavě nám byla nakloněna. Posudková lékařka ale žádost zamítla s ohledem na zhoršený zdravotní stav nás obou. Nikdy nás přitom osobně neviděla. V srpnu 2014 jsme podali žalobu a soud jsme po dvou a půl letech vyhráli,“ popisuje Oleg.

Soud rozhodl loni v prosinci. „Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo rozhodnout do ledna. Úředníci verdikt soudu nerespektovali. Bojí se to s námi jako s rodiči zkusit. Nikdo se s námi na to téma nechce bavit,“ lamentují manželé.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se brání. „Posouzení zdravotního stavu je součástí posouzení s ohledem na požadavek občanského zákoníku, podle kterého zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Manželé se shodli, že v případě schválení žádosti o adopci nebude hrát roli zdravotní stav dítěte ani barva kůže. Sami život s hendikepem moc dobře znají, nemají proto výhrady k jakkoli znevýhodněným či odlišným dětem. „Mohlo by být lehce postižené, klidně jiného etnika,“ říká Miloslava, která má kromě slepoty od narození tikovou poruchu.

VIDEO: Peterkovi vedou svou domácnost bez problému. Úřady se s nimi prý nechtějí ani setkat. „Mají na to své tabulky,“ rozčiluje se pan Peterka. 

Fotogalerie
6 fotografií