9°C
„Jedná se o záchranný archeologický výzkum, který provází stavební práce, jež spočívají v sanaci kleneb historických podzemních prostor, které jsou narušeny spodní vodou,“ vysvětlil ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula.
Podle něj na parcele v sousedství regionální knihovny musel dům, jehož zbytky byly odhaleny, stát ještě před rokem 1823. Tehdy totiž město zachvátil požár a na plánu městské zástavby, který po něm byl vypracován, tento objekt chybí.
„Není vyobrazen ani na mapování stabilního katastru. To znamená, že ten dům nedokážeme v písemných pramenech nějak identifikovat a veškeré poznatky, které jsou k dispozici, jsou opřeny právě o ty archeologické práce,“ vysvětlil Zezula.
Jedinečnost zkoumaných prostor podle něj spočívá v tom, že nadzemní část domu zanikla pravděpodobně někdy na konci 18. či začátkem 19. století, a podzemní části tak nebyly dotčeny novodobými úpravami. „Můžeme tak poměrně dobře studovat vývoj městského domu v období raného novověku od 16. století až po práh moderní doby, kdy ten dům zanikl,“ uvedl Zezula.
Mezi dalšími archeologickými nálezy jsou kromě nejstarších keramických zlomků ze závěru 13. století i doklady o vybavení městské domácnosti v raném novověku.
„Jsou to kamnové kachle s reliéfně zdobenou čelní stěnou, zmínit můžeme i soubor renesančního skla a celou řadu dalších pozůstatků, například loštické poháry, což je keramika, která se vyráběla v Lošticích na Olomoucku a byla exportována v rámci celé střední Evropy,“ vysvětlil Zezula. Jednalo se tehdy o luxusní zboží, které používaly vyšší vrstvy.
Karviná chce z nálezů vytvořit expozici. Samotné místo, kde nyní končí archeologický průzkum, ale bude muset být znovu zasypáno, protože po povrchu vede cesta, která ústí na náměstí.
