„Je to nejhorší kalamita v dějinách. Před čtyřmi lety zasáhli chrousti 6,5 tisíce hektarů Moravské Sahary, nyní jsou na ploše 8 tisíc hektarů. Může jich být až deset miliard,“ upozornil Martin Zavrtálek, specialista na ochranu lesů ze společnosti Lesy ČR.

Ještě horší než chrousti jsou jejich larvy. „Vysadíme stromy a oni jim sežerou jejich kořenové systémy. Od roku 2015 zničily stromy za 21 milionů korun,“ dodal Tomáš Crhonek, zástupce lesního správce.

Promarněná šance

Podle lesníků i vědců je jedinou ochranou letecký postřik. „Navíc by musel být aplikován pouze v období, než samičky snesou vajíčka. Což je nyní. Pak už je neúčinný. Další šance se tak naskytne opět až za čtyři roky, až larvy znovu vylezou ze země,“ vysvětlil Emanuel Kula, profesor z Mendelovy univerzity v Brně.

Postřik je zakázán od roku 2009 a povolit ho může pouze Jihomoravský kraj. Ten se ale stejně jako ochránci přírody bojí, že by měl negativní dopady na ostatní živočichy.

Ochránci jsou proti postřiku

Mohl by zahubit například okáče jílkového a kudlanku nábožnou. Zároveň by insekticid zahubil veškerý hmyz včetně několika set vzácných a ohrožených druhů,“ argumentuje Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.

Aby toho nebylo málo, vrásky na čele lesníkům v Moravské Sahaře přidala ještě můra sosnokaze. „Rozšířila se na ploše přibližně tři tisíce hektarů. „Housenky žijí v korunách borovic a ožírají jehlice. Stromy kvůli tomu obtížně regenerují a postupně hynou,“ zdůraznil Zavrtálek s tím, že postřik by vyřešil i tento problém.

Obnova lesa se nedaří

Moravská Sahara je oblast ohraničená obcemi: Bzenec, Vracov, Vacenovice a Ratíškovice. V roce 2012 ji zasáhl nejničivější požár v dějinách České republiky. S ohněm bojovalo 1 500 hasičů, zničeno nebo poškozeno bylo 160 hektarů lesa, škoda dosáhla 27,7 milionů korun.  Od té doby se nedaří kvůli chroustům oblast opět zalesnit.

Fotogalerie
9 fotografií