10°C
„V médiích se často připomíná odsun Němců v roce 1945, ale už mnohem méně se mluví o vysídlení v roce 1938. Historie ale nezačíná v roce 1945. Je třeba vidět příčinu a následek. Rok 1945 je tím následkem,“ vysvětlil Jan Mervart z Muzejní a vlastivědné společnosti v Mikulově odkrytí prvního památníku svého druhu na Moravě.
Památník tvoří kámen z Pálavy, do něhož je vsazena žulová deska s nápisem „V upomínku 80. výročí nuceného vysídlení československých občanů z pohraničního území ČSR zabraného nacistickým Německem v říjnu 1938.“ Je umístěn pod židovským hřbitovem.
Mnichovskou dohodu podepsali v noci z 29. na 30. září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa bez účasti československých zástupců. Důsledky byly pro tehdejší Československo zdrcující. Republika ztratila 30 % svého území ve prospěch Německa, Maďarska a Polska, které se nacházelo v pohraničí. Přišla mimo jiné o své chmelnice, vinice a o kukuřici. Stát přišel i o část zlata, devíz i podstatnou část dopravního parku.
VIDEO: Šokující dokument má ve svých sbírkách Military muzeum ve Vlkoši, ve kterém část českých obyvatel města žádala, aby hlavní náměstí tohoto jihomoravského města neslo jméno Adolfa Hitlera.
Zatímco pro české vlastence byl prezident Edvard Beneš symbolem demokracie, někteří obyvatelé Kyjova žádali, aby hlavní náměstí města neslo jméno Adolfa Hitlera. Z období 2. světové války je v Military muzeu ve Vlkoši hodně dochovaných předmětů. Hynek Zdeněk
