7°C
Pro mnohé z nich bylo srovnání studia v prostorách před 30 a více lety a nyní dechberoucím zážitkem. „Dokončením rekonstrukce vznikl v centru města útulný kampus nabízející inspirativní prostředí pro výuku a bádání v oblasti humanitních věd, jejichž význam není v současnosti pro společnost o nic menší než u věd přírodních,“ konstatoval rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek (54). Sám přiznal, že poprvé vkročil do ještě zastaralých prostor fakulty coby student v roce 1982.
Rekonstrukce budov C a D zahrnovala změnu vstupu do areálu. Budova D nejdříve částečně zmizela, na jejím místě vyrostla stavba se změněným vnitřním členěním, šesti patry poslucháren, novými okny a zateplením. Na vedlejší budově C se pracovalo především na narušené statice.
Studenti v místech bývalého průchodu budovou D najdou novou čítárnu materiálů a studovnu elektronických informačních zdrojů, která poslouží také pro kulturní akce. Častou připomínkou studentů byla v minulosti chybějící studijní místa pro skupiny. Nyní jim proto budou sloužit také studijní boxy, ve kterých můžou se svými spolužáky učivo probírat a nerušit přitom ostatní.
Studenti budou chodit kolem genocidy Arménů
Kuriozitou je fakt, že v prostorách fakulty „přežila“ velká nástěnná malba připomínající genocidu Arménců. „Vznikla ze studentské iniciativy, přispěl na ni francouzský herec Gérard Depardieu,“ uvedl profesor filozofie Josef Krob, který za univerzitu koordinoval stavební práce na fakultě.
Malba vznikla v roce 2010. Před rekonstrukcí nechala škola odborně posoudit malbu pracovníky Domu umění města Brna, podle kterých není její umělecká hodnota nikterak mimořádná.
Přesto škola stála o zachování díla. Malba zdobí stěnu v druhém podlaží budovy D, kde v uplynulých dvou letech intenzivně pracovali stavbaři. Škola si proto nebyla jistá, zda dílo těžké podmínky přečká. „Stavbaři ale byli šetrní a malbu přikryli, takže zůstala z velké části zachována," řekl Krob. Malba zachycuje postavy, stíny a tváře uprostřed vřavy a plamenů.
