9°C
„Výtvarné pojetí kachlů čtvercového formátu se scénami dvou šermířů bojujících nad štítem, husitského jezdce s pěším praporečníkem a korunovaného lva ve skoku dovoluje uvažovat již o posledních desetiletích 15. století, ale jejich výroba zahrnuje také minimálně první třetinu 16. století,“ míní vedoucí archeologického oddělení Masarykova muzea Jaromír Šmerda.
Majitel neznámý
Zámeček, nejstarší dochovaná kamenná stavba v Kyjově, pochází pravděpodobně z doby kolem roku 1540. Kdo si tedy kamna s parádní kachlovou výzdobou objednal už o půl století dříve a ohříval se u nich? Nebo mohla být přenesena do obydlí odjinud? To je výzvou pro další badatele.
„Kyjov byl ve vlastnictví premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce, který zde měl svůj dvorec, ale od konce 14. století pronajímal svůj majetek šlechtě. Jedno víme. Člověk, který tato kachlová kamna využíval, byl zámožný,“ tvrdí archeolog.
Pomohl detektor
Archeologové měli při průzkumu vrstev pod novodobou podlahou kyjovského zámečku poněkud svázané ruce. Unikátní nález nakonec objevili díky vytipovanému místu při průzkumu detektorem.
To, že řemeslně zdařilé kachle „přežily“ ve vrstvě pod podlahou několik století, se podobá malému zázraku. Není vyloučeno, že honosná kachlová kamna využíval i stavitel nového objektu kolem roku 1540, majitel Kyjova a zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Naznačují to ojedinělé zlomky kachlů z hrnčířských pecí v blízkých Dambořicich, které v té době Kuna také vlastnil.
Zajímavý nález a doklad řemeslné zručnosti v pozdní gotice, putoval do depozitářů hodonínského muzea, ale v plánu je tematická výstava. Veřejnosti zatím zůstane skryt, protože stavební úpravy kyjovského zámečku směřují k mnohem zajímavějšímu počinu.
Chystají expozici o Langobardech
Už příští rok v něm vznikne důstojný prostor pro nové muzejní expozice včetně archeologické. Ta zmapuje jiný unikátní nález z roku 2010, kdy archeologové objevili nedaleko od dnešního kyjovského náměstí pohřebiště ze 6. století s více než 250 hroby germánského kmene Langobardů. Jde o jedno z nejvýznamnějších langobardských center ve střední Evropě, nález významně změnil dosavadní znalosti o životě tohoto kmene během stěhování národů.
VIDEO: Archeologové udělali rekonstrukci nálezů po Římanech v Rakousku, vojenský tábor by měl podle nich přibižně odpovídat tomu brněnskému.
Archeologové udělali rekonstrukci nálezů po Římanech v Rakousku, vojenský tábor by měl podle nich přibižně odpovídat tomu brněnskému. Archaia Brno
