9°C
Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů. za které jednal Tomáš Grulich (ODS). „Restituční tečka vytvářela nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a desetitisíci lidí, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo. Stejně tak vyplácené finanční náhrady pokládáme za zcela nedostatečné,“ zdůraznil ve svém požadavku Ústavnímu soudu Grulich. Ústavní soud této žádosti následně vyhověl.
Podle ústavních soudců by podobná právní úprava připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela "dojdou" vhodné náhradní pozemky. „ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky," konstatoval soud.
S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu "jednou provždy" možnost restituční tečky vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.
Právníci ale upozorňují, že kvůli dalším nárokům na restituce mohou vzniknout i moderní nespravedlnosti. „V roce 2000 si například manželé koupili pozemky. U pozemkového úřadu si přitom ověřili, že na ně není evidován žádný restituční nárok. Po 18 letech, co jsou zapsáni v katastru, podali restituenti návrh na vklad do svého vlastnictví,“ uvedl právník ombudsmanky David Vávra.
V současné době není ještě vypořádáno 56 tisíc subjektů s oprávněnými nároky na restituce. Dalších 300 případů soudy řeší, a to přesto, že od počátku restitucí uplynulo už 27 let.
