Takový vzkaz poslali v pondělí vládě zástupci Brna, Jihomoravského kraje, ministerstva dopravy, Správy železniční dopravní cesty, Českých drah i Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Jsem rád, že jsme konečně překonali období, kdy dlouhodobá nerozhodnost Brna zapříčinila odkládání celého projektu modernizace nádraží,“ prohlásil primátor Petr Vokřál (ANO).

Stanovisko všech úřadů a institucí dostane nyní na stůl centrální komise ministerstva dopravy, která by obří investici měla potvrdit. Poslední formální potvrzení bude pak na vládě, ta by měla rozhodnout v květnu.

Nádraží u řeky se může začít stavět za dva roky

Nové hlavní nádraží u řeky má stát od 42 do 45 miliard korun. Podle studie proveditelnosti by se mohlo začít stavět již v roce 2020. Samotné stěhování hlavní stanice označili experti za nejdůležitější krok k rozvoji Brna od zbourání městských hradeb.

Proti stěhování nádraží se v Brně poslední dvě desetiletí ostře vymezují zejména zelení a neziskovky. Společně založily řadu personálně propojených uskupení, která si vytkla za cíl přesunu nádraží z centra bránit.

„Z odborného dopravně ekonomického hlediska je pro Brno výhodnější modernizace železničního uzlu s nádražím v poloze pod Petrovem,“ tvrdí náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana zelených).

Brno drží v šachu půlku Moravy

Věčné sváry a spory o brněnské nádraží drží dosud v šachu polovinu Moravy. Blokují například stavbu železnice do Přerova, která by obě města spojila za půl hodiny místo současných 80 minut. Vlaky mezi Brnem a Ostravou by mohly jezdit místo současných 140 jen 77 minut. Škody jsou i ekonomické. Německé dráhy Brno již delší dobu objíždějí a své expresy mezi Berlínem a Vídní vedou oklikou přes Bavorsko.

VIDEO: Brno stále neví, kde bude mít nádraží. V květnu to rozhodne vláda.

Fotogalerie
12 fotografií