„První ročník v roce 1946 byl oslavou svobody a vítězství v druhé světové válce nad fašistickým Německem. Letos můžeme mluvit o oslavě běhu, pohybu, sportu. Potěšující je i to, že zájemců přibývá i v mládežnických kategoriích,“ podotkl na adresu nejstaršího brněnského běžeckého závodu jeho ředitel Karel Walter.

Favorit splnil očekávání

V hlavní kategorii startovaly dvě stovky mužů, kteří se vydali na trať měřící 7775 metrů. V praxi to znamenalo obkroužit v parku pět okruhů. Ve finiši potvrdil roli hlavního favorita Ukrajinec Oleksandr Matviichuk v čase 23 minut a 11 vteřin. Traťový rekord z roku 2015 však odolal.

„Byla to taktická bitva do posledních metrů. Za sebe říkám, že jsem se svým výkonem i celkovou atmosférou spokojený,“ svěřil se vítěz s příznačným startovním číslem 1. Mezi ženami se absolutní vítězkou na 6220 metrů dlouhé trati stala v čase 22 minut a 34 vteřin Lucie Maršánová z Pardubic.

Běh Lužánkami je především radostí pro vyznavače amatérské atletiky. „Většinu tvoří běžci, kteří se snaží zaběhat si pro radost. My se tomuto trendu musíme přizpůsobit. Trend zájmu o běhání je skvělý. Před pár lety, kdo běhal, byl tichý blázen, nyní běhá každý druhý. Je to určitě pozitivní trend,“ dodal Walter.

Nestor běhá pro radost

Největšího uznání se dostalo osmdesátiletému Pavlu Cahelovi ze Sokola Brno. Ačkoliv většina mužů se už vydýchávala v cíli, senior pokračoval ve svém úsilí, dokud nepokořil předepsaných pět okruhů. „Čas je to nejmenší. Běhám pro radost, ostatně mám to i napsané na triku,“ shrnul své pocity matador hlavního závodu.

Dosud nepřekonaným šampionem co do počtu výher v historii Běhu Lužánkami zůstává Jaroslav Kocourek. Triumfoval pětkrát v rozmezí let 1971 až 1979.

Fotogalerie
17 fotografií