Šokující odhalení přinesla až nyní zvědavost radního Michala Doležela (31). V průčelí místnosti pod textilií ze 70. let objevil nenápadnou cedulku o restaurátorské práci s prapodivným dovětkem, že se v nich nedoporučuje pokračovat.

„Tohle nám všem vrtalo hlavou. Dokonce ani lidi z Národního památkového ústavu sdělení nerozuměli. Teprve restaurátor Radek Ryšánek a jeho kolega Jan Knorr pečlivě skrývané tajemství odhalili,“ řekl Blesku radní.

Knorr totiž místnost v roce 1987 restauroval. To, co tehdy odhalil, ho šokovalo. Na zdi se předpokládaly renesanční nebo barokní nástěnné malby, nakonec se zde ale objevila mohutná freska z roku 1941 oslavující nacistickou ideologii!

Vyděšení komunisté tehdy proto předčasně restaurování místnosti ukončili. Malbu v tichosti opět zakryli a na stěnu místnosti umístili varovnou tabulku.

Nacistická radniční freska překvapuje velikostí a propracovaností. Připomíná pozdější socialistické výjevy z 50. let. Neskutečné ovšem na tom je, že o její existenci nikdo nevěděl…

Radní Doležel: Malíř oslavil sepětí Brna s třetí říší

Na objevu nacistické fresky v zasedačce radnice má zásadní podíl radní městské části Brno-střed Michal Doležel (31). K historii má jako vystudovaný archeolog a etnolog blízko. Je také místostarostou Sokola Brno I a je znám i pořádáním procházek po architektonických zajímavostech Brna.

Blesk: Jak se mohla nacistická freska vůbec na stěnu historické radnice dostat?

Michal Doležel: „Za války radnici na Dominikánské ulici zabrala okupační vojska a reprezentativní místnosti se výrazně proměnily. Na čelní stěně zasedací místnosti rady vytvořil neznámý výtvarník rozsáhlou nástěnnou malbu, oslavující nacistickou ideologii.“

Blesk: Jak lze výjevy na fresce dnes přečíst?

M. D.: „Výjev představuje typické národně-sociální motivy, plné alegorických postav dělníků, nacistických vojáků nebo Hitlerjugend držících nacistický prapor. Malba je doplněna o znaky Brna a městské části. Autor se evidentně snažil výtvarnou řečí a symbolikou sdělit sepjetí Brna s Třetí říší. Výjev připomíná socialistický realismus 50. let Po skončení války malbu někdo v tichosti zakryl a freska na dlouhá desetiletí upadla v zapomnění.“

Blesk: Proč vás napadlo zkoumat stěny v místnosti rady?

M. D.: „Nevěděl jsem si pořád rady se zněním cedulky, zakazujícím další restaurování. Proto jsem začal více pátrat s nadějí, že by na stěně snad mohla být ukryta historická freska. Kolega restaurátor Radek Ryšánek mě pak odkázal na restaurátora Jana Knorra, který v místnosti v 80. letech prováděl restaurátorské práce. A právě on objevil také historickou fotografii celé malby z roku 1941, těsně po jejím dokončení. Je jediná, která se dochovala.“

Blesk: Jsou ještě po Brně někde podobné malby?

M. D.: „Nacisté během války obsadili řadu klíčových administrativních budov a přetvářeli je podle své ideologie. Přestavby a podobné výjevy jsou známy ze Špilberku nebo Právnické fakulty. Malba na radnici je ale ojedinělá. Upadla do opravdového zapomnění, navíc vyniká svojí propracovaností a oslavou národního socialismu.“

Blesk: Ví se, kdo fresku namaloval?

M. D.: „O autorovi zatím nic nevíme. Stejně tak nám uniká využití objektu a místnosti v období protektorátu. Muselo se ale jednat o funkci nějaké administrativní správy okupovaného Brna. Pod radnicí se z této doby taky dodnes nachází protiletecký kryt. Byl bych proto rád, kdyby se okolnosti vzniku malby staly předmětem historického výzkumu.“

Fotogalerie
9 fotografií